Aktual.: 7.05.2025 16:29
Praha – Smlouva mezi Českou republikou a Vatikánem, kterou ratifikovaly Poslanecká sněmovna a Senát, není podle prezidenta Petra Pavla v souladu s ústavou a zavádí privilegované postavení katolické církve. Pavel to uvedl ve vyjádření pro Ústavní soud. Informoval o tom dnes Deník N. Na Ústavní soud se kvůli smlouvě v březnu obrátila skupina senátorů, kteří chtějí posoudit, zda je smlouva lidskoprávní. K její platnosti je ještě potřeba právě podpis prezidenta.
Dokument upravuje vztahy České republiky se Svatým stolcem i postavení katolické církve v ČR. „Smlouva jako celek narušuje výchozí ústavní principy (ústavní charakteristiky) našeho státu jako státu svrchovaného, sekulárního a republikánského,“ napsal Pavel Ústavnímu soudu. „Zavádí privilegované postavení katolické církve a jí zřizovaných církevních právnických osob uvnitř našeho státu,“ uvedl.
Pavlova mluvčí Karolína Blinková Deníku N sdělila, že prezident je ze zákona povinným účastníkem řízení o přezkumu mezinárodních smluv. „Svým stanoviskem chtěl rozptýlit možné obavy týkající se ústavnosti smlouvy,“ sdělila. Na podpis smlouvy nemá Pavel v ústavě stanovenou žádnou lhůtu. Podle Blinkové to chce případně udělat až po rozhodnutí soudu. Své stanovisko ke smlouvě dosud Pavel neuvedl.
Sněmovna schválila ratifikaci smlouvy i přes výhrady kvůli pasážím o zpovědním tajemství, stejně postupoval i Senát. Dohoda uvádí, že Česko uznává zpovědní tajemství. Stanoví rovněž, že pastorační pracovníci mají právo obdobné zpovědnímu tajemství „za podmínek stanovených zákonem“. Kritici tvrdí, že pastoračním pracovníkem by mohl být kdokoli, koho tak představitelé církve označí. Termín „pastorační pracovníci“ byl podle ministerstva zahraničí do smlouvy vložen kvůli tomu, že Vatikán pojem duchovní nepoužívá. Může být použit pro všechny církve, aby se nevztahoval jen na kněze nebo biskupy.
Obavy kvůli pasážím o zpovědním tajemství má i prezident. „Z tohoto důvodu vytváří smlouva z uznání zpovědního tajemství autonomní pojem mezinárodní smlouvy, jehož obsah a rozsah není závislý na podmínkách určených českými právními předpisy,“ napsal ve svém vyjádření pro Ústavní soud.
Návrh na přezkum podalo k Ústavnímu soudu 17 členů horní parlamentní komory, což je minimálně nutný počet. Mluvčí soudu Kamila Abbasi již dříve ČTK řekla, že o návrhu bude rozhodovat plénum, tedy sbor všech ústavních soudců a soudkyň. Plenární řízení v průměru trvají devět až deset měsíců. Plénum ale může dát konkrétnímu návrhu prioritu a rozhodnout rychleji. Pokud by soud dospěl k závěru, že smlouva je v rozporu s ústavním pořádkem, bude jeho nález bránit ratifikaci do doby, než bude nesoulad odstraněn.
Česká biskupská konference uvedla, že „zpovědní tajemství nedává příležitost k institucionálnímu krytí zločinů, jak někteří tvrdí“. Přezkum smlouvy u Ústavního soudu „v zásadě vítá, neboť hlas Ústavního soudu přispěje k rozptýlení těchto obav účinněji než opakovaná vyjádření a ujištění orgánů církve“.
Konkordát zakotvuje, že Česko zaručuje v souladu s právním řádem plnou svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání. Zároveň zaručuje právo odmítnout vojenskou službu i odmítnout poskytnutí zdravotní služby z důvodu svědomí nebo náboženského vyznání za zákonných podmínek. Manželství uzavřená v katolické církvi mají podle dohody stejnou platnost a totožné právní důsledky jako občanské sňatky. Česko a katolická církev mají také spolupracovat při ochraně a udržování kulturního dědictví.