Aktualizace: 13.06.2024 15:50
Praha – Na poslední rozloučení s divadelníkem Janem Schmidem do Velké obřadní síně strašnického krematoria přišly desítky lidí. Kromě rodiny dorazili bývalí i současní herci Studia Ypsilon, které Schmid založil a dlouho vedl, například Jiří Lábus, Marek Eben, Martin Dejdar nebo Luděk Sobota. Herec Petr Vacek v proslovu řekl, že Schmid nevychovával herce, ale osobnosti. Zesnulého divadelníka na konci vyprovodili přítomní na poslední cestu sborovým zpěvem lidové písně Aby nás pánbůh miloval. Jan Schmid zemřel 3. června ve věku 87 let.
„Já jsem se s Honzou dost často hádal, někdy jsme na sebe křičeli a někdy jsme si vůbec nerozuměli. Až dneska chápu, k čemu mě tím vychoval. Všechno relativizoval, on mě naučil přemýšlet, na všechno koukat z druhé strany a nikdy nejít s tím stádem. Honza z nás nechtěl mít herce, Honza z nás chtěl mít osobnosti,“ řekl Vacek přítomným.
Jan Schmid, narozený 14. června 1936, mimo divadla psal knížky, sám je ilustroval, kreslil plakáty k inscenacím, hrál ve filmech, vyučoval na DAMU, objevoval se v televizi i v rozhlase. Ypsilonku založil se svými přáteli v Liberci v roce 1963. Jako herec byl například tajemným svůdcem v podobenství Ovoce stromů rajských jíme Věry Chytilové i sociologem v její Kalamitě.
Kromě fotografie Jana Schmida byl na pódiu vystaven také plakát, který vytvořil pro inscenaci Outsider. Vacek připomněl, že bylo Studio Ypsilon trnem v oku komunistickému režimu. „Ale Honza ho vždycky zachránil. Jak? Uměl jednu věc dokonale, jak řekl nedávno jeden můj kolega, Honza byl nejlepší výrobce mlhy na světě. Takže soudruzi nastoupili na Ypsilonku, přišli za Honzou, on s nimi začal hovořit a mluvil moudře, inteligentně, vzdělaně, vtipně a zábavně. Ale nikdo to totálně nechápal, hlavně to nechápali ti soudruzi, takže odešli naprosto zmatení, ani nevěděli, co chtěli, jen měli pocit, že jsou úplně blbí,“ řekl Vacek.
Historik a politolog Petr Koura ve smuteční řeči uvedl, že pokud se Schmid něčemu ve své všestranné tvorbě vyhýbal, byl to patos. „Naopak, vlastní mu byla hravost, invence, samozřejmě improvizace,“ řekl Koura. „Jan Schmid měl kromě výtvarného nadání, dramatické invence, hereckého a hudebního talentu, pedagogických schopností či výjimečného nadání pro divadelní režii, také jisté pochopení pro počínání svérázné, které jde proti hlavnímu proudu. Moje generace pro takové lidi používá označení ‚je to pankáč‘. A nemusí to znamenat, že má na hlavě proslulé číro. Jan Schmid byl prostě pankáč rebelující proti dobovým estetickým zvyklostem i formám, a to navzdory tomu, že se narodil minimálně 40 let před vznikem fenoménu punk,“ řekl Koura.
Mezi přítomnými byla manželka Jana Synková s rodinou a řada známých osobností, které jsou spojené s Ypsilonkou, například režisér Jiří Havelka a herci Pavel Nový, Jitka Schneiderová nebo Jan Jiráň. Smuteční síň rozezněly písně Hřebík v botě, Summertime nebo Strakatý kůň.
