Aktual.: 9.06.2025 11:31
Praha – Na pražskou Barrandovskou skálu se dnes zhruba po půl roce vrátila deska s nápisem Barrande. Postaralo se o to Národní muzeum, které čtyři části litinové desky s nápisem nechalo zrestaurovat a pozlatit. Dnes celek na skálu nad Vltavou upevnili na původní místo ve výšce 26 metrů horolezci s pomocí jeřábu. Nápis zdobí skálu, na níž francouzský stavební inženýr a paleontolog Joachim Barrande objevil v 19. stoleté množství zkamenělin. Na náklady 1,5 milionu korun na obnovu desky přispěly sponzorské dary, stejně jako na její pořízení v roce 1884, řekl dnes novinářům ředitel Národního muzea Michal Lukeš.
Průzkum loni odhalil havarijní stav desky i jejího ukotvení do skály. Statiku narušila koroze a vrstvy nátěrů se odlupovaly. Proto Národní muzeum nechalo trojdílnou desku 24. listopadu po částech ze skály snést.
Restaurátoři pět metrů dlouhý a 1,5 metru vysoký artefakt o váze kolem 800 kilogramů nejprve opískováním očistili. Pohledovou stranu natřeli ultramarínovou modří. Písmena podbarvili žlutým nátěrem a pokryli 13 gramy 24karátového zlata. „Podle našeho názoru deska vypadá tak, jak vypadala, když byla na Barrandovské skály umístěna,“ uvedl Lukeš.
Restaurátor Lukáš Kubíček řekl, že modrozlatou původní barvu odhalil průzkum. Poslední vzhled před snesením měl zelenožluté provedení, na desku se při údržba nanášely patrně takové protikorozní barvy, které byly zrovna po ruce.
„Deska byla z největší části poškozena ze zadní strany. Celou dobu fungovala jako takový květináč, byla za ní napadaná hornina, nálety. Došlo k úbytku až skoro 50 procent hmoty,“ řekl Kubíček. Původní tloušťka 15 až 17 milimetrů se tak místy o sedm milimetrů ztenčila, litinu podle Kubíčka není možné doplňovat.
Nové řešení dostalo upevnění na skálu pomocí nerezové konstrukce, která kopíruje profil skály. Konstrukce váží zhruba 200 kilogramů, skála tak ztěžkla o jednu tunu. Deska dostala nové zastřešení, které umožní vzduchu cirkulovat a zabrání zanášení mezery ke skále.
„Pamětní deska nesoucí Barrandovo jméno byla před 140 lety na tehdejší Chuchelské skály osazena Přírodovědeckým sborem Národního muzea jako pocta paleontologovi světového významu. Od té doby se stala nedílnou součástí tohoto místa,“ konstatoval Lukeš. Připomněl, že Barrande věnoval své sbírky Národnímu muzeu.
Umístění desky na skálu se odehrálo v roce 1884, konkrétně 14. června 1884, rok po Barrandově smrti. Vyrobila ji na své náklady 300 zlatých První českomoravská továrna na stroje v Libni, z instalace desky se stala národní událost.
Na letošní obnovu přispěl vedle Prahy 5 a Společnosti Národního muzea také Václav Nekvapil, který je potomkem profesora Jana Krejčího, nejbližšího Barrandova spolupracovníka. Vytvořit a umístit pamětní desku navrhl už v roce 1883 Jan Neruda ve svém fejetonu v Humoristických listech. O vznik a její umístění se pak nejvíce zasloužil Antonín Frič, český přírodovědec, zoolog a paleontolog a vůdčí osobnost přírodovědy tehdejšího Národního muzea.
Francouzský geolog a paleontolog Joachim Barrande se narodil 11. srpna 1799. Celosvětově ho proslavil průzkum geologických útvarů a zkamenělin ve středních Čechách. Později se v Čechách také vrátil ke svému původnímu povolání – mostnímu stavitelství. Vědec odkázal Národnímu muzeu svojí pozůstalost, mimo jiné statisíce zkamenělin, které při svých výzkumech nalezl a popsal. Je po něm pojmenovaná pražská čtvrť Barrandov.
ani snm
