Aktual.: 24.11.2025 10:33
Karviná – Státní podnik Diamo v Dole Československé armády (ČSA) v Karviné zasypává první ze tří jam, nejmladší jámu číslo 3. Zasypání dalších připravuje. Práce pokračují podle plánu, likvidace celého dolu by měla skončit v roce 2028. Novinářům to dnes řekl náměstek ředitele pro útlum a důl odštěpného závodu Karviná Zdeněk Hrůzek.
Diamo má na starosti zahlazování následků hornické činnosti a zajišťuje i útlum těžby černého uhlí na Karvinsku.
Jáma číslo 3 byla hluboká 1005 metrů. Šlo o výdušnou a skipovou jámu, to znamená, že se tudy odvětrával důl a vyváželo vytěžené uhlí. Mluvčí Diama Tomáš Indrei uvedl, že její zasypání je klíčovým milníkem. Současně se dokončují zbývající hráze nutné pro bezpečné uzavření podzemí. Pokračuje také řízení ministerstva kultury o tom, které objekty dolu budou prohlášeny za kulturní památku.
Průměr jámy je 7,5 metru. Hrůzek řekl, že se jáma zasypává nezpevněným materiálem až do výšky 34 metrů pod povrchem. Zasypávání začalo minulé úterý. „K dnešnímu ránu byla kóta minus 154, takže jestli půjde všechno podle předpokladů, zítra (v úterý) ráno touhle dobou bychom měli být na požadované kótě minus 34 metrů. Objem, který jsme potřebovali tady navozit a zasypat, obnáší zhruba necelých 50.000 kubíků, což je zhruba 100.000 tun,“ řekl Hrůzek.
Jáma se zasypává hlušinou dříve vytěženou z dolu. „Vracíme do dolu to, co jsme z něho vytáhli,“ řekl náměstek. Následovat bude dvoumetrová štěrková vrstva a na jaře dvaatřicetimetrová vrstva betonu. Při zasypávání je nezbytné hlídat, aby koncentrace metanu nepřekročila jedno procento.
Stejným způsobem se bude likvidovat i jáma číslo 2. „Z poslední jámy Jan uděláme plynovou jámu. To znamená, že pod ní vznikne zásobník plynu. Počítáme s tím, že ho v budoucnu budeme těžit,“ řekl Hrůzek.
Jáma Jan se tak bude likvidovat trochu odlišně. V podzemí na sedmém patře se udělá takzvaná betonová zátka, tedy v podstatě deska, pod kterou zůstane volný prostor sloužící k těžbě plynu. Zbytek jámy se zlikviduje opět zpevněným zásypem a horních 30 metrů betonovými směsmi.
Důl ČSA vznikl pod tímto názvem v roce 1951, jeho historie však sahá až k samým počátkům dolování na Karvinsku. Vznikl sloučením dolů Františka, Jindřich, Jan Karel a Hlubina, tedy dolů v oblasti, ke které se vztahují už první zprávy o nálezech černého uhlí v 18. století.
Za dobu existence bylo v Dole ČSA vytěženo přes 144 milionů tun uhlí. Byly v něm vyraženy stovky kilometrů chodeb a těžilo se v hloubce až 1200 metrů pod povrchem. Těžba skončila v roce 2021, protože už se ekonomicky nevyplácela. Poté byl důl z těžební společnosti OKD převeden na Diamo.
Zhruba v půlce příštího roku by se zhruba 80 metrů vysoká skipová věž jámy číslo 3 měla odstřelit. Hrůzek řekl, že se nepředpokládá, že by mohl nastat podobný problém jako nedávno při chystaném odstřelu věže Dolu Staříč na Frýdecko-Místecku.
„Když navrtávali vrty pro odstřelení, tak střelmistr, respektive firma, která ty vývrty dělala, zjistila, že v jámové šachtě je použitý azbest. Azbest je velmi nebezpečný materiál, likvidace musí být provedena podle platné legislativy České republiky,“ řekl Indrei.
V současné době se azbest z věže ručně odstraňuje. „Jakmile bude odstraněn, necháme těžní věž na Dole Staříč odstřelit. Počítáme s tím, že by to mělo být někde na začátku příštího roku,“ řekl Indrei.