Aktual.: 20.05.2026 19:42
Peking/Moskva – Čínská armáda v Číně tajně vycvičila několik set ruských vojáků, z nichž někteří byli nasazeni na Ukrajině. Informoval o tom německý deník Die Welt, který se odkazuje na utajené dokumenty nejmenovaných evropských zpravodajských služeb. Agentura AFP nemohla zprávu deníku nezávisle potvrdit a Spolková zpravodajská služba (BND) na její žádost o komentář dosud nereagovala. Zpráva přichází několik hodin po setkání ruského a čínského prezidenta v Pekingu.
Několik set ruských vojáků se na konci loňského roku podle deníku účastnilo výcvikových programů Čínské lidové osvobozenecké armády (PLA) na šesti různých vojenských základnách v Číně. Programy se týkaly používání bezpilotních systémů, elektronických protiopatření proti dronům a moderních bojových simulací. Účastníci měli různé hodnosti i věk a někteří z nich patřili k ruské elitní jednotce Rubicon, která se specializuje na bezpilotní letouny. Po absolvování výcviku se desítky z nich na počátku letošního roku zúčastnily bojů na Ukrajině, přičemž někteří z nich zastávali velitelské pozice.
Rusko podle Die Welt loni naopak tajně vycvičilo asi 600 čínských vojáků, a to hlavně v oblastech obrněných jednotek, dělostřelectva, ženistů a protivzdušné obrany. Moskva a Peking si rovněž vyměnily informace o zbraních západní výroby používaných na Ukrajině, zejména o raketometu Himars nebo protileteckých systémech Patriot dodávaných Spojenými státy, píše list.
„Všechno, co Rusku umožňuje pokračovat v této agresivní válce proti Ukrajině, představuje hrozbu pro evropskou bezpečnost a pro naši bezpečnost v Německu. Rozhodující a rostoucí čínská podpora ruské invaze se tedy týká i naší bezpečnosti,“ řekl na tiskové konferenci mluvčí německého ministerstva zahraničních věcí, který však zprávu deníku nepotvrdil ani nevyvrátil.
„Informace Die Welt odpovídají vývoji, který jsme mohli pozorovat v posledních letech. Od začátku války na Ukrajině v roce 2022 lze pozorovat stále užší spolupráci mezi Moskvou a Pekingem, a to jak ve vojenské, tak i ekonomické oblasti,“ uvedl pro deník Handelsblatt předseda kontrolního výboru pro tajné služby v německém Spolkovém sněmu Marc Henrichmann.
Ruský prezident Vladimir Putin na dnešním setkání se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem řekl, že vztahy mezi jejich zeměmi dosáhly bezprecedentní úrovně a dále se rozvíjejí. Se Siem podepsal dvě desítky dokumentů, včetně společného prohlášení o komplexním strategickém partnerství.
Zástupci Číny tvrdí, že země je v rusko-ukrajinském konfliktu neutrální, Čína přitom představuje největšího odběratele ruských fosilních paliv, včetně ropy, čímž podle médií přispívá k financování války na Ukrajině.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}