Komerční prezentace Aktual.: 26.01.2025 08:55
Praha – Podpora českého návrhu na omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru roste, Česko usiluje o jeho zařazení do chystaného 16. balíčku evropských protiruských sankcí. V rozhovoru to ČTK řekla Stálá představitelka v Politickém a bezpečnostním výboru EU (COPS) Jitka Látal Znamenáčková.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) návrh představil dříve s vysvětlením, že celá řada špionážních aktivit se odehrává pod diplomatickým krytím, což je „veřejně známým faktem“. Česko požaduje, aby ruští diplomaté dostávali víza a povolení k pobytu, která umožní pohyb pouze v hostitelské zemi, a nikoli po celém Schengenu. Zároveň chce, aby EU přijímala pouze biometrické pasy, které je obtížnější padělat či propojit s falešnou identitou.
Za zhruba rok, co se o návrhu diskutuje, podle Znamenáčkové podpora návrhu roste a i některé členské státy, které tomu dříve nebyly nakloněny, jsou nyní ochotny o tom diskutovat. Pokud by se návrh nestal součástí 16. balíčku, bude Česko usilovat o zařazení na další. Aktuálně má Česko podle velvyslankyně podporu více než deseti zemí, další se podle ní přidají, když uvidí, že je u návrhu konsensus.
Příští balík sankcí bude směřován k třetímu výročí ruské invaze na Ukrajinu. „Domníváme se, že za polského předsednictví nebude jediný. Je ho potřeba přijmout rychle,“ uvedla Znamenáčková. Součástí mají být postihy vůči dalším ruským osobám, ale i sankce na firmy, které pomáhají ruské vojenské mašinérii. „Nejsou to samozřejmě jenom ruské firmy, protože dobře víme, že na tomto spolupracuje Rusko s dalšími. Určitě i v našem hledáčku byly čínské firmy,“ podotkla diplomatka.
Část sankcí se bude týkat také takzvané stínové flotily, kterou Moskva využívá k obcházení protiruských sankcí. „To je poměrně významná věc a významný krok, který tlačí nejenom baltské země, ale v podstatě celý sever. Za Česko to podporu také má,“ řekla Znamenáčková.
Zástupci zemí EU zároveň dále hledají shodu na prodloužení ekonomických sankcí vůči Rusku, podle diplomatických zdrojů ČTK má k prodloužení o dalších šest měsíců výhrady Maďarsko. Bez dohody sankce vyprší 31. ledna, což by znamenalo, že by přestaly platit veškeré sektorové sankce v dosud schválených 15 sankčních balíčcích. Zároveň by to znamenalo uvolnění zmrazených ruských aktiv držených v Belgii.
Účinnost sankcí se podle velvyslankyně sleduje a je částečně měřitelná. „Od roku 2022 se vývoz z EU do Ruska snížil o 58 procent a dovoz z Ruska do EU o 86 procent. Když si to dáte ještě pod větší drobnohled, tak zjistíte, že v současnosti platí embargo na 54 procent vývozu evropských produktů do Ruska a z opačné strany je to 58 procent,“ uvedla.
Cílem sankcí je omezit schopnost Kremlu vést válku. „Ruská ekonomika je v ne-li úplně válečném módu, tak poloválečném. Určitě je třeba ještě dalších kroků, které by schopnost Ruska vést válku omezily,“ podotkla.
Další otázkou je vymáhání sankcí. Konkrétně na to, zda unijní firmy postihy neobcházejí a zároveň zda třetí země jejich obcházení neumožňují. Evropská komise k tomuto zřídila post zmocněnce, kterým je David O’Sullivan, jehož úkolem je v zemích střední Asie, v Turecku, Číně či na Kavkaze zdůrazňovat postoj EU.
