Komerční prezentace Aktual.: 4.03.2025 14:04
Kyjev – Kyjev je odhodlán pokračovat ve spolupráci se Spojenými státy, řekl ukrajinský premiér Denys Šmyhal podle agentury AFP. Ukrajina podle něj udělá vše, aby odolala ruské invazi navzdory zprávám o rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavit pomoc USA napadené zemi. Upozornil, že pro Ukrajinu i Evropu jsou existenčně důležité bezpečnostní záruky, které by zabránily další ruské vojenské agresi v budoucnu. Z aktuálních i dřívějších ukrajinských prohlášení vyplývá, že Ukrajina má bez americké podpory zbraně na zhruba půl roku.
Šmyhal se k nočním zprávám o pozastavení americké pomoci Kyjevu podle agentury Ukrinform vyjádřil tak, že ještě v pondělí večer její přísun pokračoval a dnes ráno neměl od ukrajinského ministra obrany informaci o jejím zastavení. Také podle ruské služby stanice BBC hovořil premiér o pozastavení pomoci spíše jako o možnosti než jako o hotové věci. Polský premiér Donald Tusk ale na základě informací z polsko-ukrajinské hranice potvrdil přerušení dodávek americké pomoci.
„Spojené státy jsou důležitým partnerem a to musíme zachovat,“ řekl na tiskové konferenci v Kyjevě Šmyhal podle agentury AFP. „Budeme pokračovat ve spolupráci s USA prostřednictvím všech dostupných kanálů klidným způsobem,“ řekl šéf vlády. „Ukrajina je dnes naprosto pevně odhodlána pokračovat ve spolupráci s USA a je přesvědčena, že podpora ze strany USA jako světového lídra, jednoho z našich největších partnerů, který nás podporuje už tři roky, bude pokračovat,“ řekl Šmyhal podle serveru Ukrajinska pravda.
Ukrajina je podle svého premiéra také připravena kdykoliv podepsat s Washingtonem dohodu o přístupu Američanů k ukrajinskému nerostnému bohatství. Šmyhal zároveň upozornil na potřebu bezpečnostních záruk. „Potřebujeme a žádáme konkrétní bezpečnostní záruky od USA, Evropy a zemí (skupiny) G7. Je to existenčně důležité nejen pro Ukrajinu, ale také pro Evropskou unii, evropský kontinent,“ uvedl dále Šmyhal.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj letěl v pátek do Washingtonu kvůli dohodě, kterou si chtěly USA zajistit podíl na ukrajinském nerostném bohatství a která měla podle Trumpa USA kompenzovat dosavadní pomoc Kyjevu v obraně proti Rusku. Ukrajinský prezident výměnou za to požaduje od USA bezpečnostní záruky a pak je ochoten jednat i s Ruskem o míru. Páteční schůzka v Bílém domě ale přerostla před kamerami v hádku a Zelenskyj odletěl bez podpisu smlouvy.
K nočním zprávám o pozastavení americké pomoci se ukrajinský prezident zatím nevyjádřil. Na síti X dnes odpoledne informoval o hovoru s pravděpodobným příštím kancléřem Německa Friedrichem Merzem, jehož strana nedávno vyhrála volby. „Ukrajina si velmi váží snahy Německa obnovit evropskou bezpečnost a chránit životy v naší zemi,“ napsal Zelenskyj a poděkoval Berlínu za dosavadní podporu.
Americké zbrojní dodávky jsou podle Šmyhala klíčové
Americké dodávky zbraní na Ukrajinu jsou kriticky důležité, zachraňují tisíce životů, prohlásil dnes Šmyhal podle agentury Reuters. Premiér výslovně zmínil americký protivzdušný systém Patriot, který označil za jediný, který je schopen chránit zemi před útoky ruských balistických střel.
Nyní podle Šmyhala hrozí, že Ukrajina nebude mít pro své komplety Patriot munici a nebude schopná zajistit údržbu a opravy systémů.
Pokud jde o stávající situaci na frontě, má podle Šmyhala Ukrajina možnosti pozice udržet. Řekl, že Ukrajina od počátku invaze výrazně navýšila domácí produkci zbraní a munice a nyní si dokáže sama zajistit asi třetinu zbrojních potřeb. „Cílem je ale nejméně 50 procent,“ řekl.
Ukrajina má podle poslance zásoby zbraní a munice na půl roku
Ukrajina má bez americké zbrojní pomoci dostatečné zásoby zbraní a munice na zhruba půl roku. V rozhovoru s portálem RBK-Ukrajina to dnes prohlásil ukrajinský poslanec a člen bezpečnostního výboru Fedir Venislavskyj. Podobný odhad před týdnem v rozhovoru se serverem Politico učinil někdejší ukrajinský ministr obrany Dmytro Kuleba. Venislavskyj rovněž uvedl, že Ukrajina dokáže část zbrojních dodávek nahradit, problémem jsou ale speciální zbraně, jako jsou protivzdušné systémy či přesná munice do salvových raketometů MLRS.
„Ukrajina má jistě bezpečnostní rezervu na asi šest měsíců i bez americké podpory, ale bude to samozřejmě mnohem složitější,“ řekl Venislavskyj. Uvedl, že Ukrajina od začátku ruské invaze v únoru 2022 výrazně posílila svůj vojensko-průmyslový komplex, což jí umožňuje reagovat na hrozby a výpadky části dodávek nahrazovat.
Kuleba před týdnem v rozhovoru s Politico řekl, že Trumpovou největší pákou proti Ukrajině je pohrozit zastavením dodávek zbraní. „Máme je, podle mého názoru, na šest měsíců, pak začneme na frontě skutečně pociťovat nedostatek zbraní,“ řekl.
Přerušit vojenskou pomoc zemi, která se tři roky brání ozbrojené ruské agresi, nařídil americký prezident Donald Trump. O rozhodnutí Bílého domu informovala v noci na dnešek média s tím, že před obnovením zbrojní pomoci musí ukrajinské vedení Trumpa přesvědčit o své ochotě jednat o míru. O tom, že Washington k takovému kroku přikročí, média spekulovala zejména po páteční roztržce v Bílém domě mezi Trumpem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Televize CNN k Trumpovu rozhodnutí nyní uvedla, že Ukrajina může pokračovat ve vojenských operacích na stávající úrovni několik týdnů, možná do počátku léta. Poté bude mít výpadek americké pomoci viditelný dopad. Administrativa nyní již bývalého amerického prezidenta Joea Bidena před předáním moci Trumpovi urychlila dodávky zbraní, takže Ukrajina má nyní na skladech velké množství pokročilých zbraní včetně balistických střel ATACMS. Ty ukrajinské armádě umožňují údery v hloubi ruského území.
Tématu amerických zbrojních dodávek se ale média věnovala ještě před incidentem v Bílém domě. Před týdnem v úterý list The Wall Street Journal s odvoláním na západní představitele napsal, že Ukrajina má dostatek zbraní a munice do léta. Pokud by o americkou podporu přišla, mohla by se poté dostat do potíží, zároveň by také nemohla používat některé z nejpokročilejších zbraní.
The Wall Street Journal ve své bilanci vycházel ze zbrojní pomoci, kterou Bidenova administrativa Ukrajině už poskytla i kterou smluvně slíbila dodat. Ukrajinští analytici k této zprávě uváděli, že zásoby zbraní a munice vydrží napadené zemi ještě déle.
„Můžeme vydržet možná půl roku, rok, a poskytnout tak Evropě další rok na to, aby začala vyrábět jakoukoli munici bude moci,“ řekl Mykola Bělěskov z ukrajinského Národního institutu pro strategická studia (NICD) a z nadace Come Back. Alive (Vraťte se. Živí). „Utrpíme nějaké ztráty, možná přijdeme o území. Nemáme ale na výběr, musíme bojovat nehledě na potíže,“ dodal.
