Aktualizace: 18.02.2024 07:10
Praha – Do Česka se v loňském roce po energetické krizi ve zvýšené míře vrátily takzvané záporné ceny elektřiny, kdy výrobci platí za odběr nadbytečné elektřiny. Podle statistik se loni jednalo o 134 hodin se zápornou cenou elektřiny, což je meziročně o 126 hodin více a zároveň nejvíce za posledních minimálně devět let. Uvedl to oborový web oEnergetice.cz.
Záporné ceny elektřiny na denním energetickém trhu vznikají jako důsledek nerovnováhy mezi nabídkou a poptávkou elektřiny. Výroba elektřiny, zpravidla z obnovitelných zdrojů energie, je v takových případech daleko vyšší než činí spotřeba.
Počet hodin se zápornou cenou elektřiny výrazně poklesl během energetické krize. Zatímco ještě v roce 2020 bylo 119 hodin se zápornou cenou, v roce 2022 jich bylo 33 a loni už jen osm. Podle oborového webu je nárůst příznakem končící energetické krize.
Nejhlouběji do záporu se ceny elektřiny podle statistik v loňském roce v ČR dostaly v neděli 28. května, kdy se cena elektřiny propadla až k minus 68,54 eura (asi 1745 Kč) za megawatthodinu (MWh). Elektřina ten den byla na trhu zadarmo od 10:00 do 17:00.
Česko v tomto ohledu ale není výjimkou. Nejvyšší počet hodin se zápornou cenou elektřiny měly severské státy. Například ve Finsku podle statistik napočítali až 467 hodin s elektřinou zdarma, v deseti z nich pak dokonce k hodnotě až minus 500 eur (12.735 Kč) za MWh.
Podle oborového webu oEnergetice.cz jsou záporné ceny v energetice negativním úkazem, jelikož ukazují na nedostatečnou flexibilitu soustavy, respektive zařízení do ní připojených. Objevují se nejčastěji v okamžicích s velice nízkou spotřebou elektřiny a počasím vhodným pro výrobu obnovitelných zdrojů elektřiny – například ve dnech pracovního klidu, kdy je větrné nebo slunečné počasí. V minulosti šlo nejčastěji o vánoční svátky a první lednový a květnový den.