Aktual.: 19.05.2025 20:22
Gaza/Tel Aviv – Do Pásma Gazy dnes po dvou a půl měsících izraelské blokády tohoto palestinského území dorazilo prvních pět kamionů s humanitární pomocí, uvedla agentura Reuters s odvoláním na prohlášení izraelské armády. Kamiony, které podle armády vezly i dětskou výživu, vjely do pásma přes hraniční přechod Kerem Šalom. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes připustil, že nedělní rozhodnutí o obnovení pomoci do Gazy souviselo s mezinárodním tlakem. Lídři Británie, Francie a Kanady podle AFP uvedli, že nebudou přihlížet činům Netanjahuovy vlády a přijmou kroky, pokud Izrael nezastaví ofenzivu v Gaze.
Podle OSN dnes Izrael povolil vjezd přes tento přechod devíti humanitárních kamionů. „Je to pouze kapka v moři toho, co je naléhavě zapotřebí. Počínaje zítřkem (úterým) musí být do Gazy vpuštěno podstatně více pomoci,“ řekl šéf Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) Tom Fletcher. Aby bylo zabráněno rabování, musí být podle Fletchera zajištěn řádný přísun pomoci a humanitárním pracovníkům musí být umožněno využívat více tras. „Humanitární pomoc musí být doplňována komerčními dodávkami,“ dodal Fletcher.
Izrael od 2. března znemožňoval jakékoli dodávky do Pásma Gazy, včetně humanitární pomoci, přičemž dlouhodobě tvrdil, že v oblasti je potravin dostatek z období před vyhlášením blokády. Agentury OSN a mezinárodní organizace ale opakovaně varovaly, že snižující se zásoby potravin, léků, pohonných hmot a čisté pitné vody způsobí v Pásmu Gazy humanitární katastrofu a hladomor.
Minulý týden zveřejněná zpráva Výboru pro kontrolu hladomoru (FRC) uvedla, že v současnosti čelí nejvyššímu, takzvaně katastrofálnímu, stupni akutního nedostatku potravin 12 procent obyvatelstva Pásma Gazy, přičemž do konce září číslo vzroste na 22 procent, jestliže blokáda oblasti neskončí.
Izrael dlouhodobě tvrdil, že blokáda Pásma Gazy je formou nátlaku na teroristické hnutí Hamás, aby propustilo zbývající rukojmí. V říjnu 2023 zaútočili ozbrojenci Hamásu a jeho spojenců na jih Izraele, kde zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Na podzim 2023 a letos v lednu a v únoru byla během dvou příměří propuštěna velká část těchto rukojmích výměnou za palestinské vězně. Část rukojmích v Pásmu Gazy zahynula.
Starmer, Macron a Carney varovali, že přijmou jasné kroky proti izraelské vládě
Británie, Francie a Kanada nebudou nečinně přihlížet „nehorázným akcím“ Netanjahuovy vlády a přijmou „konkrétní kroky“ včetně možných sankcí, pokud Izrael nezastaví novou vojenskou ofenzivu v Pásmu Gazy a okamžitě neobnoví přísun humanitární pomoci na toto válkou sužované palestinské území. Informovaly o tom dnes tiskové agentury AFP a Reuters s odvoláním na společné prohlášení lídrů tří zemí.
„Odmítání základní humanitární pomoci civilnímu obyvatelstvu ze strany izraelské vlády je nepřijatelné a hrozí porušením mezinárodního humanitárního práva,“ uvádí se v prohlášení, které zveřejnila britská vláda.
Britský ministerský předseda Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron a kanadský premiér Mark Carney také uvedli, že jsou připraveni uznat palestinský stát jako součást dvoustátního řešení. „Jsme odhodláni uznat palestinský stát jako příspěvek k dosažení dvoustátního řešení a jsme připraveni v tomto směru spolupracovat s ostatními,“ uvedli lídři s odkazem na konferenci OSN plánovanou na červen. Jejím cílem je „dosáhnout mezinárodního konsensu ohledně tohoto cíle“.
Starmer, Macron a Carney rovněž uvedli, že odmítají jakékoli pokusy o rozšiřování židovských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu. „Nebudeme váhat přijmout další opatření, včetně cílených sankcí,“ dodali v prohlášení.
Prohlášení přišlo krátce poté, co izraelská armáda oznámila, že do Pásma Gazy poprvé po dvou a půl měsících izraelské blokády dorazilo prvních pět kamionů s humanitární pomocí. Izraelská vláda od 2. března znemožňovala jakékoli dodávky do Pásma Gazy, včetně humanitární pomoci, s cílem vyvinout tlak na palestinské teroristické hnutí Hamás. Společné prohlášení Británie, Francie a Kanady kritizuje rozhodnutí Izraele vpustit do Gazy omezené, „základní“ množství pomoci jako „zcela nedostatečné“.
Netanjahu připustil, že obnovení pomoci do Gazy souviselo s tlakem spojenců
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes připustil, že nedělní rozhodnutí jeho kabinetu umožnit dovoz humanitární pomoci do Pásma Gazy souvisí s tlakem, který na Izrael vyvíjeli jeho spojenci. Izraelská armáda dnes zároveň vyzvala k evakuaci obyvatele Chán Júnisu, druhého největšího města v pásmu. Informovala o tom agentura AP.
Ve videoprohlášení zveřejněném na sociálních sítích Netanjahu uvedl, že spojenci, včetně některých senátorů, vyjádřili obavy v souvislosti se „snímky hladovění“. Premiér také řekl, že „největší přátelé Izraele“ (aniž je jmenoval) uvedli, že je jedna věc, kterou „nesnesou“, a to „snímky hladovění, masového hladovění“. „To je pro nás nepřijatelné a nebudeme vás moci podporovat,“ prohlásili podle Netanjahua.
„Tudíž, abychom dosáhli vítězství, musíme ten problém nějak vyřešit,“ prohlásil izraelský premiér. Řekl, že dodávky pomoci do Gazy budou „minimální“, a neupřesnil, kdy budou obnoveny.
Izrael od 2. března znemožňuje přísun jakýchkoliv dodávek do Pásma Gazy, včetně humanitární pomoci, přičemž dlouho tvrdil, že v oblasti je potravin dostatek z období před vyhlášením blokády. Cílem tohoto postupu bylo podle vlády vyvinout tlak na palestinské teroristické hnutí Hamás, aby propustilo zbývající rukojmí. Agentury OSN a mezinárodní organizace ale opakovaně varovaly, že snižující se zásoby potravin, léků, pohonných hmot a čisté pitné vody způsobí v Pásmu Gazy humanitární katastrofu a hladomor.
Nejmenovaný zdroj z OSN agentuře AP sdělil, že dnes by mělo do Pásma Gazy přijet 20 kamionů s potravinami. Činitel neměl povolení hovořit s médii a informaci sdělil pod podmínkou zachování anonymity. Fotograf AP na izraelské straně přechodu viděl nejméně tři kamiony s humanitární pomocí, které však později přejely zpět do Izraele.
„Izrael dnes umožňuje vjezd nákladních vozidel s dětskou výživou do Gazy,“ řekl dnes podle agentury AFP Eden Bar Tal z izraelského ministerstva zahraničí s tím, že „v následujících dnech Izrael umožní vjezd desítkám vozidel s pomocí“. Na otázku novinářů, kolik kamionů dnes do Pásma Gazy vjelo, odpověděl mluvčí ministerstva Oren Marmorstein, že přesný počet musí být ještě ověřen. „Záměrem je vjezd významného počtu v nadcházejících dnech,“ dodal.
Izraelská změna postoje přišla v době, kdy židovský stát v pásmu zahájil novou rozsáhlou pozemní operaci, během níž má v plánu zmocnit se Gazy, vysídlit statisíce Palestinců a získat kontrolu nad distribucí pomoci na tomto území, píše AP. Podle Izraele jde o cestu k tomu, jak přimět Hamás, aby přistoupil na příměří podle izraelských podmínek. Netanjahu dnes uvedl, že plán zahrnuje „převzetí kontroly nad celým Pásmem Gazy“. Zatímco obě strany nepřímo jednají o možném příměří, není jasné, zda dosáhly nějakého pokroku.
Izraelská armáda přitom dnes zveřejnila výzvu k evakuaci pro obyvatele Chán Júnisu na jihu pásma a pro okolní oblast. Armádní mluvčí Avichaj Adrají zveřejnil v arabštině výzvu na sociálních sítích s tím, že celá oblast bude pokládána za „nebezpečnou bojovou zónu“. „Musíte se okamžitě evakuovat na západ do oblasti Mavásí,“ napsal ke grafice znázorňující oblast, pro niž platí evakuační nařízení.
Boje v Pásmu Gazy pokračují, armáda uvedla, že v posledních 24 hodinách v pásmu zasáhla 160 cílů, včetně skladišť zbraní a podzemní infrastruktury. Při izraelských úderech dnes zahynulo nejméně 52 Palestinců, uvedla AFP s odvoláním na tamní civilní obranu. Podle informací AP armáda při ranním zásahu v Chán Júnisu, který podle palestinských obyvatel provedla v přestrojení za vysídlené Palestince, zastřelila vůdce ozbrojeného křídla Výborů lidového odporu (PRC) Ahmada Sarhána a zadržela jeho ženu a dítě. Podle Násirovy nemocnice bylo při této razii kromě Sarhána zabito nejméně pět dalších lidí.
