Aktual.: 6.11.2024 12:47
Teherán – Mluvčí íránské vlády Fáteme Mohádžeráníová v reakci na zřejmé vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách uvedla, že do výsledků voleb ve Spojených státech Teheránu nic není a nijak neovlivní životy lidí, informovala agentura Reuters.
„Volba amerického prezidenta se nás nijak zvlášť netýká,“ řekla mluvčí. „Hlavní politiky Spojených států a Íránu jsou pevně dané a sotva se změní tím, že jedny lidi nahradí jiní. Potřebné přípravy jsme již provedli s předstihem,“ dodala.
Íránská měna rijál se ale dnes propadla na dosud nejnižší úroveň – a na stejně nízké úrovni dnes je i nálada v ulicích Teheránu, napsala agentura AP. „(Trump) stoprocentně zesílí sankce,“ řekl 22letý student Amír Aghajían. „Věci, které nejsou v náš prospěch, se ještě zhorší. A rozhodně se zhorší naše ekonomika a sociální situace. Mám pocit, že tahle země vybuchne,“ dodal.
Blízký východ je nyní dějištěm války Izraele proti teroristickému hnutí Hamás v Pásmu Gazy a v Libanonu proti Hizballáhu; obě tato radikální islámská hnutí jsou íránským spojencem. Vysoké napětí panuje i mezi Íránem a Izraelem, které si vyměnily raketové útoky a Teherán nyní hrozí dalším odvetným krokem.
To vše se odráží na smýšlení místních obyvatel – a například 71letý taxikář Mahmúd Parvárí si nebere servítky, když mluví o Donaldu Trumpovi. „Mám pocit, jako bych viděl ďábla. Vypadá jako satan. Oči má jako satan a chová se jako šílenec,“ řekl.
Měna dnes klesla na hodnotu 703.000 rijálů za americký dolar, zatímco v roce 2015, kdy byla v platnosti íránská jaderná dohoda se světovými mocnostmi, se rijál držel na hodnotě 32.000 za dolar. Třicátého července, kdy do úřadu nastoupil nově zvolený reformní prezident Masúd Pezeškján, byl kurz 584.000 rijálů za dolar.
Trump v době svého prvního prezidentského mandátu v roce 2018 jednostranně od dohody s Íránem odstoupil, což vyvolalo dlouholeté napětí mezi oběma zeměmi, které přetrvává dodnes.
Propad hodnoty rijálu přichází v době, kdy se íránská ekonomika už několik let potýká s ochromujícími mezinárodními sankcemi kvůli íránskému jadernému programu. Teherán je nyní schopen obohacovat uran téměř na úroveň vhodnou pro výrobu zbraní.
Pezeškján, zvolený poté, co v květnu při nehodě vrtulníku zahynul tehdejší prezident Ebráhím Raísí, se dostal k moci na základě slibu, že dosáhne dohody o zmírnění západních sankcí.
Devětašedesátiletý Pezeškján je považován za reformního politika. Toto označení ovšem v íránském kontextu neznamená snahu o změnu režimu, nýbrž loajalitu k islamistického teokratickému zřízení. Reformisté ale prosazují zlepšení vztahů se Západem, ekonomické reformy, sociální liberalizaci a politický pluralismus.
