Dodávky děl Caesar mají zpoždění a neví se, kdy je armáda dostane, řekl Zůna pro ČT

Ministerstvo obrany uzavřelo smlouvu na nákup 52 houfnic v roce 2021, o rok později přibyl dodatek na dalších deset. Armáda měla první kusy získat letos v dubnu, poslední pak v srpnu 2027. Vojskové zkoušky ale ještě nezačaly. Ve výzbroji tak stále zůstávají děla DANA, která neodpovídají požadavkům Severoatlantické aliance (NATO) na dostřel i na ráži, kterou spojenci používají.

„Jaký bude konečný výsledek, kdy budou děla dodána, to vám v tuto chvíli nikdo neřekne. To ponechme na dalších jednáních,“ sdělil Zůna ČT. Ministerstvo situaci podle něj pozorně sleduje. „Zpoždění není na naší straně,“ podotkl. Firma KNDS France stav dodávky pro ČT nekomentovala.

Loni v červenci ministerstvo připustilo riziko, že děla Caesar nesplní klíčové technické požadavky. Armáda jich měla několik, mimo jiné prodloužení dostřelu, navýšení schopnosti efektivity palby a možnost zaměnitelnosti munice. Její analýzy ale potvrzovaly či naznačovaly u některých parametrů rizika, že se je nemusí podařit naplnit. Tehdejší vedení ministerstva v čele s Janou Černochovou (ODS) nevylučovalo, že by úřad mohl v krajním případě od zakázky odstoupit. Smlouvu na děla uzavřelo ministerstvo ještě pod vedením Lubomíra Metnara (ANO).

Zůna preferuje dodání děl. „Stojí na tom i jeden podstatný cíl výstavby schopností, který máme vůči alianci, a to je výstavba těžké brigády. A těžká brigáda tento dělostřelecký systém potřebuje,“ řekl ČT.

Končící děla Dana, které v armádě slouží déle než 40 let, jsou schopna dostřelit asi 20 kilometrů. Francouzské dělo by mělo mít dostřel dvojnásobný. Má poloautomatické nabíjení, Dana se nabíjí automaticky. Děla Caesar mají také munici jiné ráže.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}