Washington/Dauhá – Dohoda mezi Spojenými státy a Íránem o znovuotevření Hormuzského průlivu by mohla být uzavřena ještě dnes či ve středu, řekl americký ministr financí Scott Bessent v dnešním rozhovoru se stanicí CNBC. Katar mezitím oznámil, že pokračuje v úsilí o dosažení diplomatického řešení americko-íránského konfliktu.

„Vedeme jednání s Íránci a myslím si, že existuje šance, že se nám dnes nebo zítra (ve středu) podaří dosáhnout dohody o otevření průlivu a posunout se k normalizaci situace,“ uvedl Bessent. „Bude to svobodná plavba,“ dodal na dotaz, zda bude Íránu umožněno, aby si za proplutí úžinou, klíčové trasy pro globální přepravu ropy, zemního plynu či hnojiv, účtoval poplatky.

Cena americké lehké ropy (WTI) po výrocích ministra financí klesla o více než tři procenta pod 78 dolarů za barel.

Agentura Reuters dnes s odvoláním na vysoce postavený íránský zdroj napsala, že Írán si chce podle předběžného plánu, o němž jedná s Ománem, udržet plnou kontrolu nad lodní dopravou směřující Hormuzským průlivem do Perského zálivu a mít i přehled o dopravě směřující odtud, včetně možnosti v případě nutnosti zasáhnout.

Mluvčí katarského ministerstva zahraničí Mádžid Ansárí dnes řekl, že snaha o nalezení diplomatického řešení konfliktu mezi USA a Íránem trvá a že zprostředkovatelé, vedle Kataru také Pákistán a Omán, úzce spolupracují s cílem usnadnit jednání a výměnu návrhů. Přímé rozhovory mezi oběma znepřátelenými stranami však nejsou v plánu, dodal. Jednání se soustředí na „krátkodobé řešení, které by nám pomohlo obnovit diskuse a plně se vrátit k zprostředkovatelskému úsilí“, řekl Ansárí.

Šéf americké diplomacie Marco Rubio dnes řekl, že jednání mezi Íránem a Ománem o tom, aby Hormuzským průlivem mohlo proplouvat více lodí, pokročila. „Ničeho konečného ale ještě dosaženo nebylo,“ podotkl. Dodal, že Spojené státy doufají, že se to stane velmi brzy.

Konflikt mezi Spojenými státy a Íránem začal koncem února americko-izraelskými údery na Írán. V minulých měsících boje utlumilo příměří a v červnu i podepsané memorandum o porozumění. Sporným bodem nicméně zůstávala otázka správy Hormuzského průlivu, jehož výrazně omezený provoz zvedá celosvětově ceny paliv.

Minulý měsíc se občasné vojenské střety opět proměnily v každodenní oboustranné útoky, kdy Spojené státy prováděly údery především na jihu Íránu a Teherán v odvetě útočil na arabské spojence USA v regionu, na jejichž území se nacházejí americké vojenské základny. Írán také útočí na obchodní lodě a tankery, které se snaží proplout průlivem trasami, jež Teherán označuje za nezákonné. USA naopak obnovily námořní blokádu Íránu.

Reuters: Írán chce kontrolu nad připlouvajícími loděmi a přehled o opačném směru

Teherán – Írán chce mít kontrolu nad lodní dopravou směřující Hormuzským průlivem do Perského zálivu a také přehled o lodích mířících odtud, včetně možnosti v případě nutnosti zasáhnout. Vyplývá to z dočasného plánu na znovuotevření strategické námořní trasy, o kterém Írán v současné době jedná s Ománem, informovala dnes agentura Reuters s odvoláním na vysoce postavený íránský zdroj.

Nejmenovaný zdroj, který se jednání přímo účastní, uvedl, že právě taková je „obecná myšlenka, o níž se v současné době diskutuje“. Upřesnil, že lodě opouštějící Perský záliv by pluly po trase mezi Íránem a Ománem, přičemž povolení k opuštění průlivu by Maskat uděloval až poté, co by informoval Teherán.

Je nepravděpodobné, že by Teherán svůj postoj změnil a akceptoval jinou alternativu pro opětovné otevření Hormuzského průlivu, dodal tento zdroj. Zdůraznil, že Teherán již prokázal flexibilitu tím, že ustoupil od svého původního postoje, kdy usiloval o plnou kontrolu nad provozem v obou směrech.

Náměstek íránského ministra zahraničí Kázem Gharíbabádí na konci července uvedl, že Írán odmítl ománský návrh na rovnoměrné rozdělení tranzitních tras s odůvodněním, že neřeší bezpečnostní obavy Teheránu do doby, než bude dosaženo dlouhodobé stability v regionu.

Kontrola nad Hormuzským průlivem – úzkou vodní cestou mezi Perským zálivem a Indickým oceánem a klíčovou globální trasou pro přepravu zejména ropy, zemního plynu a hnojiv – je hlavním sporným bodem v úsilí o ukončení současného blízkovýchodního konfliktu. Od zahájení americko-izraelských úderů proti Íránu na konci února Teherán dopravu v průlivu převážně blokuje, což vedlo k celosvětovému růstu cen paliv.

Lodní doprava úžinou, která se nachází v teritoriálních vodách Íránu i Ománu, ale je obecně považována za mezinárodní vodní cestu, před válkou proplouvala svobodně. Námořní agentura OSN v roce 1968 se souhlasem zemí v regionu přijala takzvané dvousměrné schéma pro oddělení plavby, čímž vznikl současný systém plavebních koridorů, které vedou odděleně íránskými a ománskými vodami.

Írán však nyní příležitostně útočí na obchodní lodě a tankery, které se snaží proplout průlivem trasami, jež označuje za nezákonné. Naposledy v noci na dnešek zasáhl neznámý projektil nákladní loď, která se nacházela zhruba 37 kilometrů od ománských břehů. Podle zdrojů Reuters úder poškodil strojovnu a na palubě vypukl požár. Většina posádky loď opustila, jeden námořník se pohřešuje, tvrdí zdroje Reuters z agentur pro námořní bezpečnost.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}

Share.
Exit mobile version