Komerční prezentace Aktual.: 11.09.2024 17:04
Praha – Dopady slučování obcí nelze vyčíslovat pouze účetním sečtením administrativních nákladů na jejich řízení, daleko důležitější je dopad slučování na společnost i jednotlivce, a to i za desítky let, shodli se účastníci dnešního semináře Národního institutu SYRI ve Sněmovně. Slučování malých obcí, jak ho pro snížení strukturálního deficitu státu doporučila před dvěma lety Národní ekonomická rada vlády (NERV), by podle organizátorky semináře – poslankyně STAN a předsedkyně Sdružení místních samospráv Elišky Olšákové – vzdálilo občanům veřejnou správu. Slučování by podle ní znamenalo v porovnání s drobnou úsporou peněz velké ztráty jinde. K tomu už nyní obce spolupracují na různých projektech v rámci dobrovolných svazků a nové možnosti jim dává institut společenství obcí, jehož podmínky by ale bylo dobré do budoucna upravit, míní.
„Podstatná část občanů by oprávněně vnímala takové rozhodnutí jako snížení váhy svého hlasu při rozhodování o lokálních záležitostech. V každé starostce a starostovi máme schopné manažery, kteří se pečlivě a napřímo starají o svěřené území, ke kterému mají osobní vztah. Podporujme a usnadňujme dobrovolnou spolupráci obcí, a ne umělé obecní slepence, které nebudou nikdy fungovat, uvedla Olšáková.
Za pěnu dní označil diskusi o slučování obcí vedoucí Výzkumného centra rurální geografie na Přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity Radim Perlin. Téma se podle něj vrací pravidelně už od 70. let 20. století, přičemž dopady diskutovaného opatření expert vidí v sociální a politické oblasti, obává se také problému ztráty identity. Jako východisko i on vidí institut společenství obcí a přenesení části výkonu správy.
Ekonom trhu práce Filip Pertold zmínil hlavně problémy roztříštěného regionálního školství, kdy 90 procent zřizovatelů provozuje pouze jednu školu. Malé školy podle Pertolda představují velké náklady na jednoho žáka, k tomu zřizovatelé často nemají dostatečné expertní zázemí, například pro výběr ředitelů škol, ani investice na školky. Roztříštěnost regionálního školství podle ekonoma nepřispívá ani k zajišťování rovných příležitostí pro děti méně vzdělaných rodičů. Dopadá i na dostupnost vzdělávání předškoláků, což má vliv na zaměstnanost rodičů a podle expertů i na výsledky vzdělávání dětí v pozdějším věku. Otázkou je, zda je ideální, že je tolik zadavatelů veřejných zakázek, uvedl Pertold další z argumentů v debatě o přínosech a ztrátách uvažovaného slučování.
Podle politologa Stanislava Balíka by byly politické ztráty spojené se slučováním obcí mnohem větší než ekonomické úspory. Pro české země je podle něj typická oddělenost a relativní uzavřenost daná historickým osidlováním krajiny. Zamýšlené slučování by se mohlo dotknout obcí, ve kterých žije méně než tisíc obyvatel, těch je zhruba 4700 z celkového počtu 6250. Přestaly by o svém osudu rozhodovat samy. Stát by tak přišel o nemalou část politicky aktivních občanů, kteří často za symbolickou odměnu odvádějí velkou práci pro své komunity, soudí. Podobě jako další zmínil dlouhodobou důvěryhodnost starostů a obecních zastupitelstev mezi ústavními institucemi. Důraz pouze na finanční efektivitu vede k podkopání demokratické participace a nakonec k nedůvěře v demokratický systém jako takový, míní.
