DPA: Merz navrhl, aby se Ukrajina stala přidruženým členem EU

Zvláštní status by Ukrajina podle Merze měla dostat vzhledem k situaci, v jaké se nyní nachází. V únoru 2022 zahájilo Rusko invazi na Ukrajinu, začal tím největší vojenský konflikt v Evropě od druhé světové války. Přidružené členství by měla Ukrajina podle kancléře dostat také proto, že učinila velké pokroky v přístupových jednáních. Ukrajina podala přihlášku do EU jen několik dní po ruské invazi.

„Buď někoho vezmeme do Evropské unie nebo nevezmeme. Dnes není žádná atmosféra v Evropské unii k tomu, aby se přijaly kroky takového charakteru ve vztahu k Ukrajině,“ řekl novinářům slovenský premiér Fico v reakci na uvedený návrh německého kancléře. Dodal, že právo vstoupit do EU mají podle něj jiné země, a to hlavně Černá Hora, Albánie a Srbsko.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dlouhodobě odmítá jakoukoli formu částečného či druhořadého členství své země v EU. Merz v dopise ale podle DPA píše, že by zvláštní status byl silným politickým signálem, „který Ukrajina a její občanky a občané v pokračujícím boji proti ruskému agresorovi nutně potřebují“. Rychlé přijetí jako plnohodnotného člena EU je totiž podle německého kancléře nerealistické. Staví se proti němu mimo jiné některé členské země.

„Nebylo by to členství light, ale šlo by nad asociační dohodu a urychlilo by dále přístupový proces,“ uvedl ke svému návrhu Merz. Podle něj by přidružené členství znamenalo, že by se Kyjev mohl účastnit zasedání Evropské rady a Rady Evropské unie. Neměl by ale hlasovací práva. Merz navrhuje také klauzuli o návratu k původnímu stavu před přidružením pro případ, že by Ukrajina oslabila právní stát či ochablo její reformní úsilí.

Představit by si Merz dokázal podle DPA také to, že by Ukrajina měla zástupce v Evropské komisi a v Evropském parlamentu – rovněž bez práva hlasovat. Na řádná přístupová jednání by nemělo mít navrhované přidružené členství vliv.

Významná část Merzova návrhu se věnuje bezpečnostní politice, píše DPA. Ukrajina by měla svou zahraniční a bezpečnostní politiku plně navázat na tu unijní. Evropská sedmadvacítka by se pak na oplátku měla zavázat, že by pro Ukrajinu platil článek 42.7 Smlouvy o Evropské unii o vzájemné obranné pomoci. To by byla podle kancléře „významná bezpečnostní garance“.

Kandidátských zemí na vstup do EU je nyní devět, jsou jimi kromě Ukrajiny také Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Severní Makedonie, Srbsko, Moldavsko, Gruzie a Turecko. Potenciální kandidátskou zemí je Kosovo. Každá země je v jiné pozici. Například Černá Hora doufá, že by se mohla stát členem už v roce 2028. Rozhovory s Tureckem, které požádalo o členství už v roce 1987, dlouhodobě stagnují.

Merz se v dopise věnuje také dalším kandidátům. Nenavrhuje stejný zvláštní status, ale „inovativní řešení“, která by je přivedla blíže k plnohodnotnému členství. Navrhuje například mezikroky členství jako privilegovaný přístup na vnitřní trh, zapojení do každodenního rozhodování evropských institucí či pozorovatelský status v relevantních unijních grémiích. Země by to mělo podle něj motivovat k dalším potřebným reformám.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}