Aktual.: 2.06.2025 22:08
Istanbul – Ani druhé kolo přímých mírových rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem nepřineslo průlom v otázce možného příměří, obě znepřátelené strany se dnes po necelé hodině jednání dohodly pouze na výměně dalších válečných zajatců. Ruská delegace dnes v Istanbulu také předala ukrajinským zástupcům memorandum s požadavky Moskvy pro zastavení bojů, které mimo jiné předpokládá uznání poloostrova Krym a dalších čtyř ukrajinských oblastí, jež Rusko okupuje, za ruská území.
Ukrajina navrhla, aby se další kolo ukrajinsko-ruských rozhovorů uskutečnilo ještě do konce června, Kyjev se však nadále domnívá, že řadu sporných otázek může vyřešit pouze vrcholná schůzka prezidentů Volodymyra Zelenského a Vladimira Putina. Její uspořádání na turecké půdě i za účasti šéfa Bílého domu Donalda Trumpa po jednání nabídl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.
Vedoucí delegací obou stran, ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov a poradce Kremlu Vladimir Medinskij, po jednání odděleně oznámili dohodu o výměně všech válečných zajatců, kteří jsou těžce zraněni nebo mladší 25 let. Podle ruského činitele půjde o nejrozsáhlejší výměnu od začátku války, a sice nejméně o 1000 lidí na každé straně s tím, že počty se teprve upřesňují. Podle Umerova zástupci obou zemí souhlasili také s návratem těl 6000 padlých vojáků na každé straně. Zelenskyj později řekl, že vyjednavači se dohodli na výměně 1000 zajatců z každé strany, s možností výměny dalších 200, a že jména osob určených k propuštění si obě strany předají příští týden.
Rusko dnes Ukrajině nabídlo pouze částečné příměří na dva až tři dny na určitých úsecích fronty, aby velitelé mohli vyzvednout těla svých vojáků. Ukrajina přitom prosazuje úplné a bezpodmínečné příměří. Náměstek ukrajinského ministra zahraničí Serhij Kyslycja uvedl, že Rusko myšlenku na bezpodmínečné příměří na jednání odmítlo a Ukrajina nemohla bezprostředně reagovat na ruské návrhy, protože je obdržela teprve dnes.
Z textu memoranda, které večer zveřejnila agentura Interfax, vyplývá, že Moskva dále požaduje omezení počtu ukrajinských vojáků a zbraní na vlastním území, neutralitu Ukrajiny nebo zákaz vojenských aktivit třetích států na jejím území. První z bodů, které Moskva označuje za „hlavní parametry konečného urovnání“ války na Ukrajině, žádá mezinárodní uznání Krymu, Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti jako součástí Ruské federace a požaduje stažení ukrajinských jednotek z těchto regionů. Moskva též žádá potvrzení statusu Ukrajiny jako nejaderného státu a dožaduje se zrušení všech protiruských sankcí nebo zřeknutí se nároků souvisejících se škodami způsobenými při „vojenských operacích“.
Ve druhé části dokument zmiňuje ve dvou variantách podmínky pro příměří. První varianta hovoří o zahájení úplného stažení ukrajinských vojáků z ruského území včetně okupovaných ukrajinských regionů. Rusko, které na Ukrajinu vpadlo 24. února 2022, části těchto území vojensky okupuje, Krym v rozporu s mezinárodním právem anektovalo už v roce 2014. Druhá varianta je označena jako „balíčkový návrh“, který mimo jiné předpokládá zastavení západní vojenské pomoci Ukrajině nebo ukončení mobilizace či vyhlášení termínu prezidentských a parlamentních voleb na Ukrajině.
Kyjev se k ruskému memorandu zatím nevyjádřil a podle ukrajinských zástupců je prostuduje v následujících dnech. Moskva podobné požadavky vznášela už dříve, Ukrajina je dlouhodobě odmítala. Kyjev své návrhy Moskvě podle dřívějších informací serveru Ukrajinska pravda předal už dříve.
Ukrajinská delegace na dnešní schůzce také předala ruským protějškům seznam dětí, které byly podle Kyjeva odvlečeny do Ruska a které má Moskva vrátit na Ukrajinu. Zelenskyj řekl, že ačkoli na seznamu je téměř 400 dětí, ruská delegace souhlasila, že se vynasnaží o navrácení pouze deseti z nich. Medinskij dnes podle ruské služby BBC ukázal novinářům seznam jmen 339 dětí, která delegaci poskytli ukrajinští zástupci, a odmítl, že by je Rusové unesli.
Zelenskyj v reakci na výsledek druhého kola přímých rozhovorů obvinil Moskvu, že usiluje pouze o krátkou přestávku v bojích, nikoli o komplexní příměří, a vyzval prezidenta Trumpa, aby na Rusko uvalil důrazné sankce.
Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová mezitím oznámila, že Trump je ochoten přijmout pozvání Erdogana na případné mírové rozhovory s Putinem a Zelenským v Turecku. „Prezident je tomu nakloněn, pokud na to dojde,“ sdělila mluvčí.
„Mým největším přáním je, aby se Putin a Zelenskyj sešli v Istanbulu nebo v Ankaře a aby se k nim přidal také Trump. Budou-li souhlasit, rád se k nim přidám, aby se tak Istanbul stal centrem míru,“ řekl Erdogan po dnešním zasedání vlády v hlavním městě Ankaře.
