Aktual.: 30.09.2025 16:46
Praha/Moskva – Držitelé ruských diplomatických a služebních pasů budou mít zakázaný vstup do Česka. Návrh ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr., kandiduje za Spolu) dnes schválila vláda, oznámil na tiskové konferenci. Netýká se to diplomatů akreditovaných v Česku či těch, kteří přes ČR pouze projíždějí do státu svého působení nebo na jednání mezinárodních organizací. Mluvčí ruské diplomacie označila zákaz za šílené opatření.
Opatření se bude podle Lipavského uplatňovat na vnější schengenské hranici, tedy na šesti mezinárodních letištích v České republice.
Ruské ministerstvo zahraničí zákaz studuje a určitě se vyjádří podrobněji, uvedla mluvčí Marija Zacharovová podle ruské státní agentury TASS. „Studujeme toto další šílené opatření. Určitě se vyjádříme podrobněji,“ řekla ruská diplomatka.
TASS připomněl dnešní oznámení, že česká vízová centra v Rusku ukončila provoz a žádosti je nezbytné přímo předávat konzulárnímu oddělení českého velvyslanectví v Moskvě. Dodal, že Česko v roce 2022 (kdy ruská vojska vpadla na Ukrajinu) přestalo vydávat Rusům turistická víza. Tento měsíc české velvyslanectví popřelo tvrzení, že Česko údajně vydává Rusům turistická víza pod rouškou cest za jiným účelem. TASS také připomněl dřívější vyjádření Zacharovové, že Rusko nevyhnutelně přijme odvetná opatření, pokud Evropská unie z české iniciativy omezí svobodu cestování ruských diplomatů.
Diplomatická služba Evropské unie minulý týden v rámci nových sankcí proti Rusku navrhla, aby ruští diplomaté působící v EU měli povinnost oznamovat veškeré své cesty v rámci bloku. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na unijní zdroje. Návrh na omezení pohybu ruských diplomatů po schengenském prostoru již téměř dva roky prosazuje Lipavský, zatím ale pro něj nezískal dostatečnou podporu.
Národní opatření by podle mluvčího ministerstva zahraničí Daniela Drakea platilo i v případě přijetí zmíněného návrhu na evropské úrovni.
K prosazování návrhu na omezení pohybu ruských diplomatů po Schengenu Lipavský v pondělí ČTK řekl, že se snaží na úrovni EU vysvětlovat, že je potřeba nastavit reciprocitu v diplomatických vztazích.
„Zatímco já musím poctivě žádat o každé vízum pro českého diplomata nebo technického pracovníka, který cestuje do Moskvy, tak v případě, že já neudělím vízum diplomatickému pracovníkovi Ruské federace, který jede sem něco dělat na ambasádu, tak oni to mohou velmi lehce obejít tím, že přijede člověk zcela legálně z Vídně, z Varšavy, z Berlína, 14 dní tady třeba s něčím vypomůže a pak zase odjede,“ uvedl ministr.
Zároveň podle něj ruské špionážní sítě pravidelně využívají zakrývání v diplomatických sítích. „Proto si myslím, že není jakýkoliv důvod, abychom jim ulehčovali cestování po Evropě. Schengen má sloužit Evropanům, ne proti Evropanům,“ dodal Lipavský.
Vláda také před dvěma týdny schválila to, že držitelé diplomatických a služebních pasů Gruzie budou muset mít víza pro krátkodobé cesty do České republiky kvůli represím gruzínských úřadů vůči občanské společnosti. Vízová povinnost má platit pro pobyty na českém území, jejichž celková délka nepřekročí 90 dnů za půl roku.
Na sankční seznam přibylo pět Gruzínců kvůli brutálním zásahům při protestech
Na vnitrostátní sankční seznam vláda na dnešním zasedání zařadila pět gruzínských občanů – náměstka ministra vnitra, tři soudce a státního zástupce. Podle ministerstva zahraničí, které návrh kabinetu předložilo, jsou odpovědní za brutální zásahy při loňských a letošních protestech. Na tiskové konferenci to oznámil šéf diplomacie Jan Lipavský (nestr., kandiduje za Spolu).
Na sankční seznam přibyli náměstek ministra pro vnitřní záležitosti Aleksandre Darachvelidze, který podle českého ministerstva zahraničí veřejně obhajoval použití síly a násilí ze strany gruzínských bezpečnostních složek proti demonstrantům. Dále se jedná o soudce Kobu Čagunavu, soudkyni Nino Galustašviliovou, soudce Micheila Džindžoliu a státního zástupce Lašu Kotrikadzeho.
Úřady v Gruzii pokračují v raziích proti členům proevropské opozice v situaci, kdy se v této jihokavkazské zemi konají protesty kvůli sporným parlamentním volbám z loňského října a následnému rozhodnutí vlády pozastavit jednání o vstupu do Evropské unie.
Obdobná opatření už podle Lipavského přijaly Británie, Spojené státy, Ukrajina, Litva, Lotyšsko a Estonsko. V EU ale podle šéfa diplomacie na sankcích proti těm, kdo potlačují lidská práva v Gruzii, zatím nepanuje shoda.
Koncem ledna kabinet také seznam rozšířil o trojici představitelů gruzínského ministerstva vnitra. Na seznam tehdy přibyli ředitel odboru zvláštních úkolů Zviad Charazišvili, jeho zástupce Mirza Kezevadze a ředitel odboru pořádkové policie Važa Siradze kvůli jejich roli při brutálním potlačování protestů.
Na českém sankčním seznamu bylo dosud osm fyzických osob a dvě společnosti. Kromě zmíněných gruzínských představitelů je to patriarcha Kirill, syn ruského podnikatele Vladimira Jevtušenka Felix, zeť ruského zbrojaře Borise Obnosova Rostislav Zorikov se svou manželkou Olgou, dlouholetý spolupracovník bývalého ruského prezidenta a premiéra Dmitrije Medveděva Oleg Osipov, ruský Podnik pro správu majetku v zahraničí Goszagransobstvennosť a mediální platforma Voice of Europe.
Zařazení na sankční seznam znamená pro dané osoby zákaz vstupu a pobytu v Česku, znemožnění jakýchkoli finančních operací přes české subjekty nebo zmrazení případného majetku v zemi, které má na starosti Finanční analytický úřad.