Dům na magickém místě Jizerských hor je stabilní a bezpečný i díky konstrukci

Historický design horských domů byl diktován obvykle nadmořskou výškou, sněhovou pokrývkou a dostupností lokálních materiálů i pracovní síly. Návrhy současných staveb jsou sice stále vystaveny náročným výzvám horského prostředí, ale díky inovativním stavebním materiálům a technologiím poskytují nesrovnatelný komfort i při zachování rustikálního šarmu.

Dům paní Magdy interpretuje bydlení v horách mimořádně velkoryse. Je uhnízděný na magickém místě, ve stylu horské chaty, která tak trochu odráží alpské dědictví a postavený z materiálů ponechaných v odhalené, nefalšované podobě.

Navržený v duchu udržitelnosti nabízí všechno z toho, co lze na takovém domě milovat. Dřevo a kámen jsou strukturované přírodní materiály, jejichž povahu by bylo hříchem skrývat. Přiznané masivní konstrukční prvky jsou synonymem pro stabilitu a bezpečí.

Velkorysé prosklení je výrazem úcty k tomu, co je venku. Teplé a přívětivé barevné schéma doplňuje směs moderního a tradičního, které vytvářejí pocit útulna a pohostinnosti. Nemovitost má čisté svědomí díky zvládnutému managementu pozemku, energeticky úspornému konceptu i zdraví a pohodu podporujícím materiálům.

Neobvyklá dispozice

Aby dům vytěžil z místa maximum, bylo jasné, že bude prosklen směrem k lesu a výhledu, naopak strana situovaná k cestě byla vhodnější pro umístění technického zázemí. Tím bylo dosaženo záměru zbytečně nevyčnívat a zůstat stejně nenápadným jako okolní prostředí.

V rovině stavební to pak znamenalo, že bude první podlaží, respektive přízemí „zakousnuto“ do svahu, z čehož vyplynula i hezká myšlenka umístit hlavní vstup a obytnou část netradičně do podlaží druhého. Z pohledu od cesty se tedy dům tváří jako jednopodlažní. Vícevrstvá vertikalita je patrná až při pohledu ze strany opačné.

Něco za něco

I když majitelka potvrzuje, že bydlení ve svahu a zdolávání cestiček a schodů s velkým převýšením není žádný med, bere jej jako vykoupení za jiné, podstatnější vlastnosti pozemku.

Kromě krásného výhledu je to jeho dynamický charakter, se kterým šlo dělat divy – vytvořit skrytá zákoutí na různých úrovních terénu, postavit kamenné zídky, vytvořit nezvyklá schodiště. Venkovní prostory tak mají stejně originální atmosféru jako dům uvnitř.

„Dřevostavba si nás získala zejména tím, jak příjemné místo poskytuje k životu,“ pochvaluje si Magda. „Exteriér hezky zapadá do okolní krajiny, nepůsobí rušivě ani okázale. Dřevem obložený interiér je velmi útulný a při zimních vánicích si často užíváme teplo kamenem obloženého krbu. Nejlepším relaxem je pro mě jen tak sedět na parapetu a prosklenou stěnou pozorovat krásu místní přírody.“