Aktual.: 22.02.2025 11:30
Praha – Stát bude od podzimu o vybraných nemocech vědět ve chvíli, kdy lékař či laboratoř určí diagnózu, podobně jako u covidu-19. Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška to pomůže lépe řídit budoucí epidemie i jiné zdravotní hrozby. Řekl to v rozhovoru s ČTK. První případy nákazy virem SARS-CoV-2, který způsobuje nemoc covid-19, byly v Česku zachyceny před pěti lety. Ministerstvo zdravotnictví (MZd) o nich informovalo 1. března 2020. Od té doby je ve statistikách MZd evidováno více než 4,8 milionu pozitivních testů. V současné době jde řádově o desítky lidí denně.
„Jde o projekt, který se odvíjí od zkušenosti, kterou jsme udělali v období covidu. Tehdy se ukázalo, že potřebujeme systémy, které sbírají data v reálném čase,“ řekl Dušek. Tehdy byly potřeba zejména pro sledování a plánování kapacit nemocnic pro pacienty s vážnými komplikacemi.
V době první vlny epidemie covidu-19 ÚZIS a MZd spolu s armádou vybudovaly systém, kam laboratoře dodnes hlásí výsledky testování a informují o něm pacienta a praktického lékaře. Lékaři do něj evidují pozitivní testy v ordinaci a očkování. Stejnou povinnost mají i u dalších vybraných chorob, například spalniček, černého kašle nebo svrabu.
U jiných nemocí se ale stát dozvídá o jejich četnosti se zpožděním několika měsíců, když získá data od zdravotních pojišťoven. „A to je úplně k ničemu ve chvíli, když se dostaneme před problém, kdy musíme centrálně řídit epidemii tak, že ráno máme čísla, odpoledne padne nějaký příkaz a večer se realizuje,“ řekl Dušek.
Nově tak do jednoho systému půjdou přímo data od praktických lékařů, z laboratoří a z nemocnic. Lékaři podle Duška ale nebudou hlásit nic navíc, co už teď nepíší do své zdravotnické dokumentace. Pokud budou mít svůj ambulantní či nemocniční software na systém napojený, tak by podle něj neměli poznat, že data státu předávají.
„Hlásí se respirační nemoci kompletně a zhruba desítka dalších významných infekčních nemocí virového i bakteriálního původu. Konečným cílem ale je pokrýt všechny možné formy populačních zdravotních hrozeb,“ vysvětlil. Podobně jako u covidu-19 bude od podzimu stát denně moci publikovat data o chřipkové epidemii.
Na projekt získal ÚZIS grant Evropské unie v hodnotě 3,4 milionu eur (asi 85 milionů korun). Počítá se v něm také s modernizací dispečinku sledujícího kapacity intenzivní péče. V případě potřeby by se dal systém podle Duška rozšířit třeba jako podpora traumaplánů při hromadném neštěstí, například pro evidenci darování krve.
„My se snažíme systém dodělat tak, aby se plnohodnotně rozjel plošně už v příští sezoně,“ řekl. Zapojeno je teď podle něj 5300 poskytovatelů zdravotní péče, zbývá připojit asi 1700. Fungování systému se podle něj bude pravidelně ověřovat porovnáním s daty od zdravotních pojišťoven.
Podobně plošně nyní funguje hlášení všech očkování včetně těch, která si pacienti platí sami a očkování dětí. Původní systém musel narychlo vzniknout před zahájením očkování proti covidu-19 v prosinci 2020. „Nikdo už nebude muset zažít to, co my jsme zažívali na Vánoce roku 2020,“ dodal Dušek.
Také systém očkování je podle něj možné využít šířeji, například pro evidenci podávání antivirotik nebo ochranných látek při chemické havárii. Prostřednictvím mobilní aplikace EZKarta bude moci stát do budoucna lidi i přímo aktuálně informovat, plošně, ale i regionálně. „Máme systém, do kterého to po jeho dokončení naimplementujeme do 48 hodin,“ řekl Dušek.
Pokud by takové systémy měl stát v roce 2020, byla by podle něj celá situace kolem epidemie covidu-19 daleko méně stresující. „Některé věci bychom zřejmě dokázali třeba na úrovni krajů lépe řídit,“ uvedl. Přesnější podle něj mohly být i predikce z podzimu 2020. Lepší pak podle něj mohla být i komunikace vůči veřejnosti.
„Protože v určité fázi data nebyla, systém se nově vyvíjel, a vznikl tak prostor pro to, aby někdo říkal, že něco je utajené,“ vysvětlil. Komunikace by podle něj teď mohla být individualizovaná a z jednoho zdroje. „A hlavně nestresová,“ uzavřel.
