Komerční prezentace Aktual.: 5.06.2025 19:35
Frankfurt – Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) se podle očekávání rozhodla snížit základní úrokové sazby o další čtvrtinu procentního bodu. Depozitní sazba tím klesne na rovná dvě procenta, informovala banka v tiskové zprávě. ECB se uvolňováním měnové politiky snaží podpořit ekonomiku eurozóny, jejíž vyhlídky zastiňuje mimo jiné nejistota kolem celní politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Prezidentka ECB Christine Lagardeová nicméně podle agentury Reuters signalizovala, že banka nyní chystá přestávku ve snižování úroků.
„Domníváme se, že při současné úrovni úrokových sazeb se nacházíme v dobré pozici,“ řekla Lagardeová. „Myslím si, že se dostáváme na konec cyklu měnové politiky, který byl reakcí na kombinaci šoků, včetně covidu, nezákonné války na Ukrajině a energetické krize,“ dodala.
Ekonomové podle agentury Reuters slova šéfky ECB vnímají jako jasný signál přestávky ve snižování úrokových sazeb. Někteří se dokonce domnívají, že současný cyklus uvolňování měnové politiky by mohl být u konce.
„Domníváme se, že ECB je nyní se snižováním úroků hotova. Tento názor je však podmíněn tím, že se neobjeví žádné velké negativní překvapení a ekonomické vyhlídky se budou postupně zlepšovat v souladu s prognózami ECB,“ uvedla bankovní společnost Nordea. Podle názoru banky HSBC je dnešní snížení úroků „pravděpodobně pro určitou dobu poslední“.
ECB dnes snížila odhad letošní inflace v eurozóně, zatímco odhad letošního tempa růstu ekonomiky zemí používajících euro ponechala beze změny. Lagardeová nicméně varovala, že další eskalace obchodního napětí by mohla hospodářský růst zpomalit.
ECB předpověděla, že průměrná inflace v eurozóně letos dosáhne 2,0 procenta. V březnovém výhledu letošní inflaci odhadovala na 2,3 procenta. Na příští rok banka podle nových prognóz očekává pokles inflace na 1,6 procenta, v dalším roce počítá s jejím návratem na 2,0 procenta.
Inflaci by podle ECB měly v letošním a příštím roce tlačit dolů nižší ceny energií a silnější kurz eura. Banka nadále předpokládá, že hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny se letos zvýší o 0,9 procenta. Nečekaně silné první čtvrtletí by totiž měly kompenzovat slabší vyhlídky pro zbytek roku.
V příštím roce by měl podle ECB hospodářský růst v eurozóně zrychlit na 1,1 procenta a v dalším roce na 1,3 procenta. „Zatímco se očekává, že nejistota spojená s obchodní politikou bude zejména v krátkodobém horizontu tlumit podnikatelské investice a vývoz, ve střednědobém horizontu budou čím dál více podporovat růst zvyšující se vládní investice do obrany a infrastruktury,“ uvedla centrální banka.
Statistický úřad Eurostat v úterý ve svém rychlém odhadu uvedl, že v květnu meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně zpomalil na 1,9 procenta z dubnového tempa 2,2 procenta. Inflace se tak dostala na nejnižší úroveň od loňského září a vrátila se pod dvouprocentní cíl ECB.
Finanční trhy podle agentury Reuters již před dnešním projevem Lagardeové předpokládaly, že banka by mohla na příštím zasedání učinit přestávku ve snižování úrokových sazeb. Lagardeová dnes nicméně opět zdůraznila, že ECB bude při dalším rozhodování o nastavení měnové politiky zohledňovat nejnovější ekonomické údaje a že budoucí vývoj úrokových sazeb není předem stanoven.
Podle hlavního ekonoma investiční společnosti XTB Pavla Peterky bude další postup ECB opatrný kvůli nejistotě ohledně vývoje inflace. „Vidíme, že na pokles inflace měl lví podíl pokles cen pohonných hmot. Ten je spojen s očekávaným zpomalením světové ekonomiky, které tlačí ceny ropy dolů. Při uklidnění obchodních válek by se mohla cena ropy a pohonných hmot opět zvýšit, což by mohlo opět zažehnout inflační tlaky,“ uvedl Peterka. „Přesto lze očekávat další dvě snížení sazeb ve zbytku roku,“ dodal.
Centrální banka zahájila snižování úroků loni v červnu. Depozitní sazbu od té doby po zahrnutí dnešního kroku zredukovala už osmkrát, vždy o čtvrt procentního bodu. O nastavení úroků bude ECB znovu rozhodovat v červenci.
