Aktualizace: 11.04.2024 16:10
Frankfurt – Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) na dnešním zasedání podle očekávání opět ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 4,50 procenta. Informovala o tom v tiskové zprávě. Úrokové sazby se tak nezměnily již páté zasedání za sebou. Banka nicméně signalizovala, že by se mohlo blížit jejich snížení.
„Pokud by aktualizované hodnocení Rady guvernérů, pokud jde o výhled inflace, dynamiku jádrové inflace a sílu transmise měnové politiky, dále posílilo její důvěru, že se inflace udržitelně blíží k našemu cíli, bylo by namístě stávající úroveň měnové restrikce zmírnit,“ píše se v dnešní zprávě.
Analytik Carsten Brzeski ze společnosti ING uvedl, že ECB tak „oficiálně otevírá dveře červnovému snížení sazeb“. V oficiálních prohlášeních z předchozích zasedání banka o uvolňování měnové politiky nehovořila.
„Mnozí představitelé centrální banky se vyjádřili, že by mohla ECB přistoupit ke snížení sazeb již v červnu. Trhy očekávají snížení sazeb nejpozději v červenci. ECB si ještě počká na další data, která by podpořila její rozhodnutí. My očekáváme, že k poklesu sazeb v eurozóně by mohlo dojít už na červnovém zasedání,“ uvedl analytik Portu Marek Malina.
Analytik XTB Tomáš Cverna se nicméně domnívá, že ECB bude se snižováním sazeb vyčkávat na americkou centrální banku (Fed), aby zamezila výraznějšímu oslabování eura vůči dolaru. „Vzhledem k vysokým číslům inflace v USA došlo k přecenění tržního očekávání na první snížení, které by Fed mohl udělat až v září. Úrokové sazby v eurozóně mohou zůstat na vyšších úrovních minimálně do léta,“ uvedl.
Šéfka ECB Christine Lagardeová na dnešní tiskové konferenci připustila, že vývoj americké ekonomiky má význam při rozhodování o nastavení měnové politiky v eurozóně. Upozornila však, že ekonomické, politické a rozpočtové podmínky v eurozóně jsou jiné než v USA. „Nepředpokládáme, že to, co se bude dít v eurozóně, bude odrazem toho, co se stane ve Spojených státech,“ uvedla. „Jsme závislí na datech, ne na Fedu,“ prohlásila rovněž.
ECB předloni v červenci zahájila zvyšování úrokových sazeb s cílem dostat pod kontrolu inflaci, loni v říjnu nicméně zvyšování úroků přerušila. Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně letos v březnu podle rychlého odhadu statistického úřadu Eurostat zpomalil na 2,4 procenta z únorových 2,6 procenta. Inflace tak klesla třetí měsíc za sebou a postupně se přibližuje k dvouprocentnímu cíli ECB. Ta minulý měsíc předpověděla, že průměrná inflace v eurozóně bude v letošním roce činit 2,3 procenta a napřesrok klesne na dvě procenta.
„Aktuální informace celkově potvrzují předchozí hodnocení Rady guvernérů týkající se střednědobého inflačního výhledu. Inflace se nadále snižovala, přičemž tento pokles byl veden nižším tempem růstu cen potravin a zboží,“ uvedla dnes centrální banka.