Komerční prezentace Aktual.: 12.12.2024 16:34
Frankfurt – Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) dnes přistoupila k dalšímu snížení základních úrokových sazeb, aby podpořila hospodářský růst v eurozóně. Depozitní sazbu zredukovala o dalšího čtvrt procentního bodu na 3,00 procenta, uvedla v tiskové zprávě. S dalším snižováním sazeb ještě počítá, rozsah bude záviset na vývoji inflace a dalších faktorech. Inflaci chce mít ECB na dvou procentech, za listopad ale byla inflace vyšší.
ECB také zveřejnila aktualizovanou prognózu vývoje ekonomiky. Nyní počítá se slabším hospodářským růstem než v zářijovém výhledu. V letošním roce čeká růst o 0,7 procenta, na příští rok o 1,1 procenta a na rok následující o 1,4 procenta. Na rok 2027 už ale ECB znovu očekává zhoršení a předpokládá, že hrubý domácí produkt (HDP) vykáže růst o 1,3 procenta.
„Proces dezinflace je na dobré cestě,“ uvedla prezidentka ECB Christine Lagardeová. Dezinflace je zpomalení růstu spotřebitelských cen. „V roce 2025 budeme na úrovni dvou procent.“
Hlavní úroková sazba, tedy sazba na hlavní refinanční operace (MRO), klesla rovněž o čtvrt procentního bodu na 3,15 procenta. MRO je sazba, za kterou ECB poskytuje krátkodobé půjčky komerčním bankám. Určuje tedy, kolik budou muset banky platit za půjčení peněz od ECB. Depozitní sazba je ta, kterou ECB platí komerčním bankám za to, že si u ní přes noc uloží peníze. Když je tato sazba nízká, banky jsou více motivovány půjčovat peníze do ekonomiky, místo aby si je ukládaly u ECB. Ačkoliv depozitní sazba není v eurozóně sazbou hlavní, pro měnové operace ECB je teď určující.
Ekonomové dnešní krok téměř jednomyslně předpovídali. Mnozí ale připustili, že vzhledem ke zhoršujícímu se výhledu růstu a rychle zpomalující inflaci by bylo opodstatněné i větší snížení. Lagardeová připustila, že se objevila i diskuze o snížení o půl procentního bodu, konsenzus však byl jen pro čtvrt procentního bodu.
„Snížení úrokových sazeb Evropskou centrální bankou není pro trh překvapením,“ řekl ČTK analytik XTB Tomáš Cverna. Hlavním tématem pro ECB je podle něj vývoj ekonomiky a ECB snížila sazby v reakci na slabší aktivitu v rámci evropské, ale převážně německé ekonomiky. „Inflace je podle prognózy ECB zkrocena, a to otevírá prostor pro případnou podporu ekonomiky v podobě dalšího snižování sazeb na příštích zasedáních,“ dodal.
ECB uvolňuje svoji měnovou politiku, protože obavy z inflace se do značné míry rozplývají a debata se přesouvá k tomu, zda snižuje sazby dostatečně rychle, aby podpořila ekonomiku eurozóny, která zaostává za jejími globálními kolegy. Banka také změnila své pokyny, a vypustila ze svého programového prohlášení, že udrží politiku „dostatečně restriktivní“. To bude zřejmě chápáno jako náznak dalšího snižování sazeb, upozornila agentura Reuters. Signál ECB však byl méně důrazný, než mnozí ekonomové očekávali.
V letošním roce snížila ECB základní sazby už počtvrté. Vedle inflace má na vývoj ekonomiky vliv i politická nejistota, zejména ve Francii a v Německu, což jsou zároveň dvě největší ekonomiky eurozóny. K tomu se podle analytiků přidává nervozita kolem obchodních vztahů se Spojenými státy. Zvolený americký prezident Donald Trump avizoval, že zavede celní poplatky na veškerý dovoz do USA.
ECB má inflační cíl na dvou procentech, v listopadu ale míra inflace v eurozóně podle rychlého odhadu statistického úřadu Eurostat činila 2,3 procenta. Zvýšila se přitom z říjnových dvou procent. Inflace je teď ale výrazně nižší než před dvěma lety, kdy k jejímu růstu přispěla krize na trzích s energiemi. Letos tak ECB mohla začít sazby snižovat v rychlém sledu, aby podpořila ekonomiku, která zaostává za globálními konkurenty.
