EK Česko patří mezi země ohrožené migračním tlakem

Takzvaný mechanismus solidarity je součástí migračního a azylového paktu a jeho cílem je pomoci členským státům, které čelí nepřiměřené migrační zátěži. Ostatní země jim mohou pomáhat například přijetím části žadatelů o azyl, finanční podporou nebo jinými opatřeními. Konkrétní podobu příspěvků si mohou členské státy zvolit.

„Řecko a Kypr čelí migračnímu tlaku kvůli nepřiměřenému počtu příchozích osob v uplynulém roce. Itálie je rovněž pod migračním tlakem kvůli neúměrnému počtu příchozích osob po záchranných operacích na moři,“ uvedla dnes komise. „S ohledem na celkovou migrační situaci, a zejména na incident v Ceutě, je pod migračním tlakem také Španělsko,“ dodala.

Tyto čtyři státy budou mít podle EK nárok na přístup k mechanismu solidarity za předpokladu, že budou nadále uplatňovat pravidla týkající se odpovědnosti. To znamená, že solidarita ostatních členských států nenahrazuje jejich vlastní povinnosti při vyřizování žádostí o azyl a dodržování pravidel určujících, která země je za jejich posouzení odpovědná.

Do kategorie zemí ohrožených migračním tlakem je zařazeno 15 států – kromě Česka také Belgie, Německo, Estonsko, Irsko, Francie, Chorvatsko, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Nizozemsko, Polsko, Rumunsko, Slovinsko a Finsko. Důvodem pro toto zařazení je relativně vysoký počet nelegálních příchozích, neoprávněných přesunů migrantů mezi členskými státy, žádostí o azyl či osob, kterým byla udělena dočasná ochrana poté, co uprchly před ruskou agresí proti Ukrajině. Dalším důvodem může být riziko takzvané instrumentalizace migrace, tedy záměrného využívání migrantů jako nástroje politického nátlaku.

Zařazení mezi země ohrožené migračním tlakem těmto státům nezajišťuje automaticky finanční pomoc ani možnost odečíst příspěvek do solidárního fondu. Znamená však, že budou mít přednostní přístup k podpůrným nástrojům EU a Evropská komise bude jejich migrační situaci průběžně sledovat, aby mohla v případě potřeby rychle reagovat.

Česká republika ale spadá i do kategorie států, které čelí významné migrační situaci v důsledku kumulativního dopadu migrace za posledních pět let. Celkem je v této skupině šest zemí – vedle Česka ještě Bulharsko, Estonsko, Chorvatsko, Rakousko a Polsko. Tyto země budou moci požádat Radu EU, aby jim povolila úplné nebo částečné odečtení jejich příspěvků do solidárního fondu pro nadcházející rok.

Podle nejmenovaného unijního zdroje je Česko zařazeno do dvou kategorií proto, že každá z nich hodnotí jiný aspekt migrace. Kategorie významné migrační situace zohledňuje především kumulativní dopad migrace v uplynulých pěti letech, zejména vysoký počet lidí z Ukrajiny, kterým Česko poskytlo dočasnou ochranu. Díky tomu může Praha požádat o úplné či částečné odečtení příspěvku do solidárního fondu. Kategorie zemí ohrožených migračním tlakem se naopak zaměřuje na budoucí vývoj a může Česku zajistit přednostní přístup k unijním nástrojům na podporu zvládání migrace.

Kolik by měly jednotlivé země do mechanismu solidarity přispívat, v jaké formě a jaká část podpory by naopak měla připadnout státům čelícím migračnímu tlaku, bude nyní předmětem jednání členských zemí. Podrobné propočty a navrhované příspěvky jednotlivých států jsou součástí neveřejného návrhu, který je přílohou současné zprávy. Jednání povede irské předsednictví, přičemž dohoda o podobě fondu solidarity by měla být přijata nejspíš během prosincového jednání unijních ministrů vnitra.

Evropská komise ve své dnešní zprávě zároveň uvádí, že migrační situace v EU se nadále výrazně zlepšuje. Počet nelegálních překročení vnějších hranic unie se za poslední dva roky snížil o více než polovinu a v prvním pololetí letošního roku klesl o dalších více než 30 procent. Výrazně ubylo také neoprávněných sekundárních pohybů migrantů mezi členskými státy, jejichž počet se v roce 2025 snížil o 22 procent, a žádostí o azyl, kterých loni bylo o 19 procent méně. Míra návratů v EU se mezitím zvýšila na více než 30 procent.

„Náš nový přístup k migraci přináší výsledky. Jde o nový právní rámec, důslednější ochranu hranic, nová pravidla pro navracení a také – což je velmi důležité – aktivnější migrační diplomacii,“ řekl dnes novinářům eurokomisař pro vnitřní záležitosti Magnus Brunner. Jako konkrétní případ uvedl západobalkánskou trasu, která byla podle něj nejproblematičtější, kde se za poslední roky snížil počet příchozích o 95 procent. Na západoafrické trase a trase přes centrální Středomoří pak v uplynulém roce klesl o 80 procent.

Dopady těchto změn jsou podle eurokomisaře patrné i v jednotlivých členských státech. „Švédsko zaznamenalo nejnižší počet příchozích v historii. Dánsko má nejnižší počty za posledních 40 let. Rakousko poprvé za více než dvě desetiletí vrací více lidí, než kolik přijímá žádostí o azyl. V Německu se počet žádostí o azyl snížil o 80 procent ve srovnání se situací před dvěma lety. Čísla jsou tedy poměrně jednoznačná,“ dodal Brunner.

Minulá vláda podle Okamury bagatelizovala migraci z Ukrajiny

Zařazení Česka mezi země čelící významné významné migrační situaci podle šéfa Sněmovny a koaliční SPD Tomia Okamury ukazuje, že bývalá vláda Petra Fialy (ODS) bagatelizovala migraci z Ukrajiny. Novinářům dnes ve Sněmovně řekl, že by si přál změny v úpravě dočasné ochrany pro Ukrajince. Rozhodnutí Evropské komise (EK) s sebou pro ČR nese možnost požádat o úplné či částečné vynětí z mechanismu solidarity. Podle bývalého premiéra Fialy to ukazuje, že strany současné koalice před volbami lhaly, když tvrdily, že Česko bude muset přijímat migranty ze západní Evropy.

Podle Okamury rozhodnutí EK ukazuje, že strany Fialovy vlády bagatelizovaly migraci z Ukrajiny. „Vzniká tady obrovská tenze v české společnosti. Mnozí aktivisti nebo opozice to prostě nechtějí vidět, oni to ještě podporují,“ uvedl Okamura. Česko podle něj situaci přestává zvládat, když přes desetinu obyvatel tvoří cizinci. Způsobuje to nárůst kriminality, ale i problémy s dostupností bydlení, řekl.

Místo solidárního mechanismu by preferoval „postupné ukončování pobytu nadbytečných cizinců v Česku“. „Nadbyteční jsou všeobecně ti, kteří tady mají dočasnou ochranu. Dočasná ochrana způsobuje situaci, že ti lidé si tady nežádají o standardní povolení k pobytu a standardní pracovní povolení,“ uvedl. Cestou by podle něj bylo systém ukončit a vyžadovat standardní povolení.

Okamurova slova o bagatelizaci odmítl šéf ODS Martin Kupka, který byl ve Fialově vládě ministrem dopravy. „Je to přesně naopak. Právě kvůli tomuto zařazení dostává Česko výjimku ze solidarity. Tu výjimku do paktu prosadilo Česko a loni ji jako první vyjednala naše vláda. Kdo migraci bagatelizuje, ten si o výjimku nežádá,“ uvedl. Okamura podle něj tak zastupuje vládu, která z oné bagatelizace bude čerpat. „Rádo se stalo,“ vzkázal Kupka na síti X.

Fiala na síti X napsal, že nynější koaliční strany před volbami lhaly a strašily, že Česko bude muset přijímat migranty ze zemí západní Evropy. „Já jsem opakoval, že to není pravda, protože jsme sami přijali mnoho uprchlíků z Ukrajiny. Nyní se potvrdilo, že jsem měl pravdu. Další předvolební lež hnutí ANO tak padla,“ uvedl.

V ČR bylo podle statistik ministerstva vnitra k půlnoci z neděle na pondělí 395.492 uprchlíků z Ukrajiny s dočasnou ochranou. V prvním roce ruské vojenské invaze na Ukrajinu vydalo Česko více než 470.000 dočasných ochran. Na konci roku 2023 bylo v Česku 375.021 Ukrajinců s dočasnou ochranou, na konci roku 2024 pak 388.879. Loni ke konci prosince drželo v Česku dočasnou ochranu 393.056 lidí.

Metnar požádá o úplné snížení českého příspěvku do solidárního fondu EU

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) zašle Evropské komisi žádost o úplné snížení českého příspěvku do mechanismu solidarity EU pro příští rok. Na dotaz ČTK to dnes uvedla mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá. 

„Česká republika byla zařazena mezi země ve významné migrační situaci a ministr vnitra Lubomír Metnar v nejbližších dnech zašle dopis Evropské komisi s žádostí o úplné snížení svého solidárního příspěvku,“ uvedla Malá. „Žádost následně posoudí Evropská komise a o jejím schválení rozhodne Rada EU v rámci probíhajícího solidárního cyklu,“ doplnila mluvčí.

Česko bylo od příspěvku do unijního solidárního fondu osvobozeno i pro rok 2026, rovněž kvůli množství uprchlíků z Ukrajiny, kteří mají v zemi dočasnou ochranu. Ministři vnitra EU osvobození potvrdili na jednání v Bruselu v prosinci 2025. Všechny ostatní státy, které migračnímu tlaku nečelí, si mezi sebou musely dohodnout způsob, jakým se na solidaritě budou podílet, zda financemi, technicko-logistickou pomocí či relokací migrantů.

V České republice bylo k půlnoci z neděle na pondělí 395.492 uprchlíků z Ukrajiny s dočasnou ochranou. Vyplývá to ze statistik ministerstva vnitra. Nejvíce uprchlíků z Ukrajiny je podle statistik dlouhodobě v Praze, ministerstvo vnitra jich aktuálně eviduje 104.515. Následuje Středočeský kraj s 56.998 uprchlíky a Jihomoravský kraj se 40.628 běženci. Nejméně uprchlíků je tradičně ve Zlínském kraji, vnitro jich tam eviduje 11.618.

Asi pětinu z uprchlíků evidovaných ministerstvem tvoří děti a mladiství do 18 let, seniorů je necelých pět procent. Mezi dospělými do 65 let mírně převažují ženy. V Česku jich je 160.937, tedy zhruba 55 procent v dané věkové kategorii. Dospělých mužů s dočasnou ochranou ve věku od 18 do 65 let vnitro eviduje 134.777.

Směrnici o dočasné ochraně, která umožňuje ukrajinským válečným uprchlíkům přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na pracovní trh, zavedla Evropská unie v březnu 2022. V prvním roce ruské invaze vydalo Česko více než 470.000 dočasných ochran. Na konci roku 2023 bylo v Česku 375.021 Ukrajinců s dočasnou ochranou, na konci roku 2024 pak 388.879. Loni ke konci prosince drželo v Česku dočasnou ochranu 393.056 lidí, tedy zhruba 3,6 procenta populace. O prodloužení ochrany je nutné každý rok žádat.

Počet uprchlíků s dočasnou ochranou v krajích (k půlnoci z 1. listopadu na 2.listopadu):

Zdroj: Ministerstvo vnitra ČR

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}