Aktual.: 26.03.2025 12:38
Brusel – Občané Evropské unie by si měli připravit zásoby jídla, které jim v případě nouze vydrží nejméně 72 hodin, říká nová strategie, kterou dnes zveřejnila Evropská komise. Strategie připravenosti, kterou v Bruselu představila místopředsedkyně komise Roxana Minzatuová, by měla posílit schopnost EU předvídat a předcházet novým krizím a hrozbám a rychle na ně reagovat.
Pět let od začátku pandemie nemoci covid-19 a více než tři roky od ruské invaze na Ukrajinu chce Evropská unie ukázat, že zvládne krize, poznamenal k novému návrhu bruselský server Politico. V souvislosti s rostoucími hrozbami hybridních útoků se návrh zaměřuje také na kybernetickou bezpečnost, včetně plánu na „evropský varovný systém kybernetické bezpečnosti“.
Strategie „přichází v době, kdy Evropská unie čelí stále složitějším krizím a výzvám, které nelze ignorovat, od rostoucího geopolitického napětí a konfliktů, hybridních a kybernetických bezpečnostních hrozeb, manipulace a vměšování ze zahraničí až po klimatické změny a přírodní katastrofy“, stojí v tiskové zprávě. „Evropská unie musí být připravena chránit své občany,“ dodává unijní exekutiva. Jde o ochranu nejen obyvatel a jejich bezpečnosti, ale i fungování unie, tedy nemocnic, škol či třeba vnitřního trhu.
„Nové skutečnosti vyžadují novou úroveň připravenosti v Evropě. Naši občané, naše členské státy a naše podniky potřebují správné nástroje, aby mohly jednat, aby zabránily krizím a rychle reagovaly, když dojde ke katastrofě,“ okomentovala strategii šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Rodiny žijící v záplavových oblastech by měly vědět, co dělat, když voda stoupne. Systémy včasného varování mohou zabránit tomu, aby regiony zasažené lesními požáry ztratily drahocenný čas,“ dodala s tím, že EU je připravena „podpořit členské státy a důvěryhodné partnery v sousedství při záchraně životů a živobytí“.
Strategie uvádí 30 klíčových kroků a podrobný plán, jak je splnit. Zaměřuje se například na zlepšení systémů včasného varování, posílení fungování střediska rychlé reakce ERCC, které koordinuje pomoc při pandemiích i jiných krizích, zajištění kontinuity základních služeb, jako je zdravotní péče a pitná voda, ale i posílení připravenosti populace. To znamená mimo jiné zvýšení povědomí obyvatelstva o hrozbách a rizicích, která se mohou objevit.
Riziky mohou být přírodní katastrofy, jako jsou povodně, lesní požáry, zemětřesení a extrémní povětrnostní jevy způsobené změnou klimatu, dále katastrofy způsobené lidmi, jako jsou průmyslové havárie, technologické poruchy a pandemie. Mezi další rizika komise řadí hybridní hrozby, tedy kybernetické útoky, dezinformační kampaně, vměšování ze zahraničí a sabotáže kritické infrastruktury, a rovněž geopolitické krize, tedy ozbrojené konflikty, včetně možné ozbrojené agrese proti členským státům.
Podle Minzatuové nestačí pouze „reagovat na potenciální rizika a hrozby, ale Evropané musí změnit svůj přístup“. „Musíme být lépe připraveni, mít účinnější soubor nástrojů, jak reagovat na určité typy hrozeb,“ uvedla místopředsedkyně EK na dnešní tiskové konferenci. Zdůraznila rovněž důležitost identifikování dezinformací, které označila za jedno z hlavních rizik. „Musíme být proaktivní a úzce spolupracovat mezi členskými státy,“ dodala.
Eurokomisařka pro krizové řízení Hadja Lahbibová označila novou strategii za „konkrétní, zacílenou a operativní“. „Zapojujeme všechny: vlády, komunity, občany i dobrovolníky. Musíme přejít do ofenzivy, odhalovat hrozby dříve,“ uvedla s tím, že se při vytváření strategie inspirovali některými členskými i partnerskými státy. Konkrétně zmínila příručku přežití ze Švédska. V souvislosti s potřebnými zásobami na 72 hodin upřesnila, že by mělo jít o vodu, potraviny, zejména konzervované, světlo, hygienické potřeby a dlouhovlnné rádio, aby člověk mohl získávat informace. „Informovala jsem se i na Ukrajině. Tam mají aplikace, které řeknou, zda se blíží dron či raketa a jestli se mají lidé okamžitě schovat do krytů či jen pod stůl. Existuje hodně věcí, o kterých se můžeme poučit od našich partnerů,“ dodala.