an poslaj semena do vesmru, vyvj nov odrdy plodin

Na prvn pohled jsou klasy penice v severovchodn n stejn jako vechny ostatn, je se kymc ve vtru po celm svt. Rozshl nsk pole vak nepokrvaj obyejn rostliny, ale ty, kter byly vytvoeny ve vesmru, pe zpravodajsk web BBC.

Jedn se o odrdu znmou jako Luyuan 502, kter je druhm nejrozenjm druhem penice v n. Rostliny byly vylechtny ze semen, kter vynesly vesmrn lod na obnou drhu do vky 340 kilometr nad zemskm povrchem. V jedinenm prosted s nzkou gravitac a mimo ochrann magnetick tt Zem, zskaly jemn zmny DNA, kter jim daly nov vlastnosti. Jsou dky tomu odolnj vi suchu a lpe odolvaj nkterm chorobm.

Luyuan 502 je zdrnm pkladem rostoucho potu novch odrd dleitch potravinskch plodin, kter byly vylechtny na kosmickch lodch a vesmrnch stanicch pi obhu kolem Zem. Semena jsou vystavena stavu bezte a kosmickmu zen, kter u rostlin vyvolv mutace. Tento proces je znm jako vesmrn mutageneze.

I kdy nkter z mutac zpsobuj, e rostliny nsledn nejsou schopny rstu, jin mohou bt vhodn. Nkter rostliny se dky vlivm stanou odolnjmi a schopnmi snet extrmnj podmnky pstovn, zatmco jin produkuj vce potravy, rostou rychleji i potebuj k peit mn vody. Po nvratu na Zem prochzej semena tchto vesmrnch rostlin pelivou selekc a dalm lechtnm, aby vznikly ivotaschopn verze oblbench plodin.

Vesmrn mutageneze vytv krsn mutace, ekl Liou Lu-siang, pedn nsk odbornk na vesmrnou mutagenezi a editel Nrodnho centra vesmrn mutageneze pro zlepovn plodin v Pekingu. Penice Luyuan 502 pin napklad o 11 procent vy sklize ne standardn odrda penice pstovan v n.

Vyznauje se tak lep odolnost vi suchu a nejbnjm kdcm, uvd Mezinrodn agentura pro atomovou energii (MAAE), kter koordinuje globln spoluprci vyuvn technik zaloench na ozaovn pro vytven novch druh plodin.

Re, kukuice i sja

na vede pokusy s kosmickou mutagenez od roku 1987 a je jedinou zem na svt, kter tuto techniku soustavn pouv. Podle Lioua je Luyuan 502 jen jedna z vce ne 200 odrd plodin, kter na ve vesmru vytvoila za poslednch 30 let. Krom penice nt vdci vytvoili vesmrn vylechtnou ri, kukuici, sju, vojtku, sezam, bavlnu, melouny, rajata, papriku a dal druhy zeleniny.

Tento pstup vychz ze stejnch princip jako jadern mutageneze, kter se pouv od konce 20. let 20. stolet. Jadern mutageneze urychluje pirozen probhajc mutan procesy v DNA ivch organism tm, e je vystavuje zen.

Zatmco jadern mutageneze vyuv gama zen, rentgenov zen a iontov paprsky z pozemskch zdroj, vesmrn mutageneze se spolh na kosmick zen, kter obklopuje Zemi. iv organismy na planet chrn ped tmto zenm magnetick pole a hust atmosfra.

na vnm snahu o zlepen genetickho fondu svch zemdlskch plodin za nutnost. Podle Lioua a jeho tmu je nutn, aby svt navil produkci ivotn dleitch obilovin o 70 procent. Jinak me nastat problm s uivenm dalch dvou miliard lid, kte maj podle odhad na planet t okolo roku 2050. Nejvtmu riziku nedostatku potravin je vystavena rostouc populace v asijsko-pacifickm regionu.

Podle MAAE jen na dky jadern a kosmick mutagenezi vyvinula a zavedla vce ne 800 novch odrd, kter oproti pvodnm plodinm zlepily vechny klov vlastnosti.

Komentář

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Související články

Latest Posts