Chrnn rostliny u splavnn Labe nebrn, ekat se me na posudek

Resort dopravy ve splavovacch plnech ped tymi roky pibrzdil posudek Sprvy nrodnho parku esk vcarsko. Pestoe vstavba dnskho jezu pat mezi obecn prospn stavby, hlavn projekt na tuzemskch ekch dosud brzdila zjednoduen eeno neschopnost nenpadn rostlinky osdlit i jin stanovit ne ta v okol plnovanho vodnho stupn.

Vypodat se s nmitkami ekolog a zskat kladn posudek vlivu na ivotn prosted (EIA) se editelstv vodnch cest neda u sedmnct let. Neznamen to, e meme automaticky pipravovat novou dokumentaci EIA. Musme k tomu dostat pokyn od ministerstva dopravy na zklad jednn ministra Martina Kupky s ministryn ivotnho prosted Annou Hubkovou, uvd editel vodnch cest Lubomr Fojt.

Zatmco posudek sprvce parku esk vcarsko monost plnohodnotnho pesdlen drobnokvtu a dalch organism spadajcch takzvanho biotopu 3270 vyluoval, experimentln provovn veden spolenost Well Consulting pvodn verdikt zpochybuje.

Spolenost posuzovala napklad est experimentlnch ostrvk vytvoench prohrbkami na ece, kter srovnvala s nmeckou a francouzskou zkuenost pi revitalizaci eky Ybbs, pi obnoven zplavovho zem na Labi u vesnice Lenzen v Brandenbursku nebo revitalizaci pvodnho eit Rna u msta Kembs. Bhem tchto projekt se toti nhradn stanovit pro zplavov rostliny podailo vytvoit.

Povodn kvtku pomohou

Podle studie, kterou financovala Technologick agentura R, se d pirozen beh s kolsajc vkou hladiny obnovit. A to tm, e se na vybranch stech toku odstran protipovodov hrze nebo behov opevnn tam, kde rozlvn eky nezpsobuje vznamn kody (lesy, pole). Ppadn je mon vybudovat bon ramena eky.

Pi povodovch stavech tak dochz v zvislosti na mst proveden opaten k eroznmu psoben, pirozenmu pesunu materilu v rmci plochy a vytven typickch nch struktur, jako jsou nplavy, bainy, podmen lesy a jin, uvd se ve studii. Prv tato prosted jsou pitom pro ivot chrnnch rostlin vhodn.

Pstovn rostlinek a stavby ostrvk nejsou samoeln. Vedou toti k zisku mnoha miliard korun. Prv dostavbou dnskho jezu toti ministerstvo podmnilo dal investice do plavebnch stup a dalch zsah na zlepovn parametr splavnosti tuzemskch ek. Zjednoduen toti nem smysl investovat, ani by pmo na hranicch s Nmeckem zstvalo zk hrdlo, kvli ktermu nelze nkolik msc z kadho roku plout.

Z naeho pohledu je projekt Plavebn stupe Dn, na rozdl od kanlu DunajOdraLabe, realistickm, ekologicky obhajitelnm projektem, jeho vznam, spov nejen v monosti pemstit st nkladn dopravy na vodu, ale i v oteven dal dopravn cesty, po kter budeme v budoucnu moci dopravovat do esk republiky ropu a zkapalnn plyn,uvedl ministr dopravy Martin Kupka.

pln snadn to ale resort dopravy mt nebude, pestoe zadavatelem studie byly krom nj i resorty zemdlstv a ivotnho prosted. Zatmco doprava plnuje dohodu na harmonogramu dalch pprav, ivotn prosted mluv o oponentnm posudku.

V podobnch ppadech je vdy standardem vypracovat oponentn posudek. Protoe byl projekt zadvn spolen s ministerstvy dopravy a zemdlstv, bude nsledn projednn v meziresortnm zen, uvedl mluv adu Ondej Charvt.

Komentář

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Související články

Latest Posts