Podle dvou bvalch bank Credit Suisse, se ktermi hovoili reporti CNBC a kte spolupracuj s americkou vldou jako whistleblowei, banka lta poskytovala bohatm americkm klientm bezpen toit, aby skryli aktiva ped americkm daovm adem IRS. A to i pot, co byla chycena a sthna za stejnou vc ped vce ne deseti lety.
Credit Suisse v roce 2014 piznala, e vdom a mysln pomhala tiscm klient ze Spojench stt skrvat jejich offshorov aktiva registrovan v jinm stt, ne ve kterm podnikali a pjmy ped IRS. Piznala tak, e pouvala falen entity, niila zznamy o tech a run doruovala hotovost americkm klientm, aby odvrtila pozornost daovch ad.
Banka tehdy souhlasila, e provede adu zmn. Mimo jin se zavzala, e bude zveejovat sv peshranin aktivity a spolupracovat s ady, kdy si vydaj informace. Tuto dohodu ale nyn poruila, jak vyplv ze zjitn finannho vboru americkho Sentu.
Ten ve stedu podle agentury AP zveejnil zjitn dva roky trvajcho vyetovn, kde se pe o monm zloineckm spiknut spojenm s tm 100 miliony dolar (2,2 miliardy korun) na tajnch offshorovch tech, kter pat jedn rodin americkch daovch poplatnk.
S tmito prvnmi a regulanmi problmy se nyn bude muset vyrovnat UBS, kter na nalhn vcarsk vldy banku Credit Suisse za ti miliardy frank pevezme. Klienti v polovin tohoto msce ztratili dvru v Credit Suisse a zaali z n hromadn vybrat vklady. Do Evropy se rozily obavy o stabilitu finannho systmu z USA, kde pedtm padly dv banky.
