Dekarbonizace eska je nutn, ale mvnutm proutku to nepjde, varuj experti

Energetika prochz divnm obdobm. Jet ped pr lety byla pro vtinu lid neviditelnou. Te je vidt na prvnch strnkch novin a kontext je bohuel negativn, uvedl sv vystoupen na konferenci Tom Smejkal, kter vede oddlen strategie Odboru strategie a mezinrodn spoluprce v energetice na ministerstvu prmyslu a obchodu (MPO).

Svzelnou situaci energi, na nich stoj a pad cel modern spolenost u od dob prmyslov revoluce, zpsobuje ada komplexnch problm. Za zmnku nyn stoj oiven svtov ekonomiky po pandemii, masivn poptvka, napnut dodavatelsk etzce a rusk agrese na Ukrajin. Nad tm vm se navc vzn hrozba klimatickch zmn.

een, kter bude udriteln, rozhodn nebude bezbolestn.

Jan RovenskGreenpeace

Vlivem tchto a mnoha dalch faktor je elektina na komoditn burze Power Exchange Central Europe tm ptkrt dra ne ped rokem. Vysok ceny nicmn podle odbornk zpsobuje i pstup politik, kte se sna klimatickou zmnu nesystmov eit. Vladimr Wagner z stavu jadern fyziky Akademie vd napklad uvd vypnn jadernch a fosilnch zdroj v Nmecku, ani by za n stt ml odpovdajc nhradu.

V dovoznm gardu

Z pozice esk republiky je tak poteba, aby k tlumu uheln energetiky dochzelo hladce, jak uvd len pedstavenstva EPS Pavel olc. S plnm uhelnm koncem vdci potaj v letech 2033 a 2038.

S pomalejm odchodem od uhl souhlasil i Jan Rovensk, vedouc energetick kampan neziskov organizace Greenpeace R. To byste ode m asi neekali, poznamenal s tm, e zatmco dve prosazoval rychl odstup u v roce 2025, nyn douf v rok 2033.

Zrove ale zdraznil, e klimatick zmny nen mon podceovat. Reln smujeme ke svtu, kter bude teplej o ti stupn, to nen nco, v em bych i v naich geografickch podmnkch chtl vidt vyrstat svho syna, podotknul Rovensk.

Mezi odbornky rezonovalo, e trend dekarbonizace je sprvn. Problm je, e se komplikuje a slovy Rovenskho: een, kter bude udriteln, rozhodn nebude bezbolestn.

S tm, jak se ekonomika bude dekarbonizovat, bude poteba vce elektiny, teba na zajitn elektrifikovan dopravy. m vt cle si klademe v dekarbonizaci, tm vt mru elektiny budeme muset vyrobit, upozornil olc.

Podle Vladimra Kubeka, kter rovn psob v EPS, se tuzemsk poptvka po elektin do roku 2050 zv na zhruba 90 a 110 terawatthodin (TWh). Tento objem bude muset bt zajitn kombinac obnovitelnch zdroj a jdra. Nyn spoteba eska in jen zhruba 70 TWh.

Podle odbornk je tak tm nevyhnuteln, e se esko stane v nsledujcch letech dovozcem energi, zatmco dosud byla tuzemsk elektroenergetika pebytkov a st neviditeln komodity se mohla vyvet. Bhem pti let se ocitneme v dovoznm gardu a to u tm na pod, uvedl olc.

Jdro na konci dlouhho tunelu

Je proto poteba urychlit vstavbu a zapojen obnovitelnch zdroj, co se ale setkv s adou pekek, teba s nedostatkem lidskch kapacit. esk republika bude mt v ptch letech k dispozici z evropskch fond zhruba 100 miliard korun jene zatm nem vbec rozmyleno za co a jak je utrat. Nastv tak reln hrozba, e penze nestihne vyerpat, upozoruje olc.

Vlda Petra Fialy slibuje v programovm prohlen aktualizaci Sttn energetick koncepce, kter naposledy vyla v roce 2015. Jde o dokument, kter nartv priority sttu v oblasti energetiky na dlouh roky dopedu. Rovensk nicmn upozornil, e sestaven koncepce v minulosti trvalo tyi roky a nynj vlda to chce stihnout u pt rok. Myslm si, e se nic nedje. A pak se bude jen chaoticky improvizovat, obv se Rovensk.

Role sttu bude podle Kubeka zsadn, a to zejmna co se te nastavovn legislativnho rmce nebo podpory vvoje a vzkumu v oblasti obnovitelnch energi. Konkrtn napklad systmy zachytvn a ukldn oxidu uhliitho zatm v eskm prvnm rybnku postrdaj ukotven. Podle Kubeka jde o kol pro sttn sprvu, jeho vypracovn bude trvat zhruba pt let.

I kvli vlce na Ukrajin se podle odbornk ukazuje, e je poteba plnovat dopedu a bt pipraven na kadou, i tu nejernj, alternativu. Napklad na situaci, kdy by Rusko uzavelo kohoutky se zemnm plynem.

Jako urit svtlo na konci tunelu vnmaj odbornci jadernou energetiku. Polosttn energetick spolenost EZ ped mscem zahjila tendr na stavbu ptho jadernho bloku v Dukovanech. Zrove se mluv o dalch tech budoucch blocch: jednom rovn v Dukovanech a dvou v Temeln. Takov projekty jsou nicmn bhem na dlouhou tra.

Jako hudba blzk budoucnosti v mdich taky asto zaznv pojem mal modulrn reaktory. Jde o elektrrny, kter by se vyrbly sriov v tovrnch, jejich vstavba by nebyla tak finann a asov nron jako u tradinch jadernch blok a mohli by psobit vce decentralizovan.

Do malch modulrnch reaktor jsou vkldna velk oekvn, a j bych ekla, e sprvn. Mohou bt a s nejvt pravdpodobnost budou soust een. Je ale poteba mt na pamti, e v energetice nen nic rychl, komentovala to jadern fyzika a pedsedkyn Sttnho adu pro jadernou bezpenost Dana Drbov.

Komentář

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Související články

Latest Posts