Uprosted pol by tak za pr let mohly bt astji k vidn borovice, duby, habry, lpy nebo jilmy a topoly, ale tak broskvon, jablon, meruky nebo ten. Do podporovanch typ strom pat krom zmnnch rovn oeky nebo mandlon. A podle nazen vldy, kter ministerstvo pipravilo, tam spadaj tak kee dva typy rybz a angret.
Penze se budou vyplcet v podprogramech ve dvou formch. A to jednorzov pspvek na zaloen agrolesnickho systmu a vcelet pspvek na pi o zaloen agrolesnick systm. Zvazek na pi je uren na dobu pti let a po tuto dobu budou probhat kontroly prostednictvm platebn agentury, ekl mluv Bl.
ad pedpokld, e zemdlci budou v pstovn strom pokraovat i po skonen podpory. Agrolesnick systm m jak ekonomick pnos pro adatele, tak pnos pro kvalitu jm obhospodaovanch zemdlskch ploch s ohledem na ivotn prosted, dodal Bl.
Agrolesnictv m pispvat ke zvyovn biodiverzity. V korunch strom si budou moci budovat hnzda ptci, dky stnu se v okol mohou vce vyskytovat i bezobratl. Deviny by navc mly podle sttu pomhat rozleovat pole na men pdn bloky a zabraovat vodn a vtrn erozi.
Svm opadem a koeny zvyuj podl organick hmoty v pd a zmna struktury pdy zlepuje zadren vody v krajin. Pispvaj ke sniovn emis sklenkovch plyn pohlcovnm oxidu uhliitho a ukldnm uhlku v devn hmot i pd, uvd ministerstvo. Topoly se pak podle odborn literatury mou po 15 letech sklzet tak na devo, oeky se eou pozdji, a kolem 30 let vku.
Zle na farmch
Podle mluvho Zemdlskho svazu R Vladimra Pchy ale nejde o univerzln een, kter by se mohlo uplatovat asto. Pedevm na pastvinch jde o vhodn doplnk, kdy stromy poskytnou ochranu pasoucm se zvatm ped pmm slunenm svitem. Jako problematick vidme vyuit tohoto zpsobu pi hospodaen na orn pd, ale jde o dobrovoln rozhodnut zemdlce, zda je schopen a ochoten omezen v podob nutnosti objdn pekek na poli strpt, ekl.
Agrrn komora R pak dodv, e se agrolesnictv zan prosazovat tak v zahrani a m sv jednoznan vhody. Pot toti s kombinac jak tradinch, tak vzcnjch typ devin.
Clem nen zven vnosu z pohledu devn hmoty, ale pe o krajinu a zachovn jejch pirozench vlastnost pro budouc generace. Vtme nov dotan titul pro podporu agrolesnickch systm, ml by vak bt pro zemdlce atraktivnj a flexibilnj, podotkl prezident organizace Jan Doleal. Podle nj by ml vce zohledovat specifika jednotlivch oblast, program pot s tm, e dat se bude moci kdekoliv stejn.
Otzkou zstv, jestli jsou podobn aktivity dostaten, pokud jde o mnostv strom v tuzemsku. Podle vyjden ovocn z tohoto tdne se v esku kvli nzkm vkupnm cenm jablek podetne nebo neobnov kolem milionu strom.
Ovocnstv tak jenom za letoek oekv pokles o deset procent pstebnch ploch. A to je vce, ne kolik pibude agrolesnickch systm za souasn dotan obdob do roku 2027.
