esk statistick ad (S) zveejn informace o vvoji mezd ve druhm tvrtlet v pondl. Podle hlavnho ekonoma Cyrrusu Vta Hradila bude i v letonm druhm tvrtlet s nejvt pravdpodobnost pokraoval meziron pokles kupn sly eskch zamstnanc.
Jedinm odvtvm, kde rst mezd pekonal inflaci, byly zejm innosti v oblasti nemovitost, ve vech ostatnch pak mzdy za inflac zaostaly. Relativn lpe pitom dopadli pracovnci v prmyslu a ve finannm sektoru, naopak nejrychleji chudli zamstnanci v zemdlstv a ve veejnm sektoru, uvedl Hradil. Nominln mzdy podle nj celkov vzrostly o 7,7 procenta, v relnm vyjden ale klesly o 3,1 procenta.
Podle analytik Raiffeisenbank et zamstnanci zejm nevyuvaj naplno ve svj prospch napjatou situaci na trhu prce, take byl rst mezd relativn umrnn.
Dv tetiny lid maj podprmrnou mzdu
Po 8,6 procenta v prvnm tvrtlet letonho roku patrn meziron rst (nominlnch mezd) ve druhm tvrtlet neakceleroval ble k deseti procentm, jak jsme pvodn pedpokldali v rmci na dlouhodob prognzy, ale ponkud pekvapiv dokonce zpomalil pod osm procent, uvedli. Vzhledem k pokraujc inflaci by to podle nich znamenalo pokles relnch mezd o ti procenta.
Podle analytik esk spoitelny mzdy ve druhm tvrtlet nominln rostly o 8,5 procenta, reln se propadly o 2,4 procenta. Ve zbytku roku podle nich bude nominln rst mezd zpomalovat k osmi procentm, vzhledem ke slbnouc inflaci by se ale v relnm vyjden mohly mzdy dostat k meziron stagnaci.
V prvnm tvrtlet doshla prmrn mzda v esku 41.265 korun. Meziron se v nominlnm vyjden zvila o 8,6 procenta, pi zohlednn inflace se ale reln vdlky zamstnanc naopak o 6,7 procenta snily. Reln mzdy klesaly u est tvrtlet v ad, kupn sla prmrn mzdy se podle analytik snila na rove roku 2017. Obecn plat, e dv tetiny zamstnanc na prmrnou mzdu nedoshnou.
