esko dlouhodob ilo v pedstavch, e obnoviteln zdroje jsou pouze doplkovm zdrojem vroby energie, k Chalupa k propotm, kter komora pedstavila. Invaze Ruska na Ukrajinu vak podle nj poslila tlak na transformaci evropsk energetiky k ekologickm zdrojm a tak snahy Evropsk unie o sniovn emis sklenkovch plyn.
Vlda v souasn dob finiuje prce na nrodnm klimaticko-energetickm plnu, projednat by jej ministi mli pt stedu. Zpracovat ho vechny lensk zem EU, aby bylo mon koordinovat emisn cle. Evropsk unie by mla v roce 2030 podle beznov dohody lenskch stt a Evropskho parlamentu produkovat z obnovitelnch zdroj 42,5 procenta celkov spoteby energie.
Dohoda zvila pedchoz zvazek, kter potal s hranic 32 procent. Zvazek se tk unie jako celku, ada lenskch zem vetn eska m nrodn cle vrazn ne. kolem vldy by tak mlo bt potvrzen vstavby obnovitelnch zdroj jako strategick priority a pokraovat v jej podpoe.
Prognza vvoje podlu obnovitelnch zdroj na spoteb elektiny
Navit podl obnovitelnch zdroj m pomoci hlavn rozvoj solrn energetiky, kdy byl ml dky vstavb novch fotovoltaik stoupnout podl vyroben energie ze souasnch t procent na dvacet. U novch fotovoltaik by si podle Komory OZE ml ovem stt ohldat, aby nejmn polovina vznikla na budovch i v mst spoteby vyroben elektiny, nikoli v solrnch parcch.
Naopak ve vyuvn energie z vtru esko za zbytkem Evropy zaostv. Napklad v pondl 18. z se na zem EU vyrobilo 24 procent energie z vtru. V Dnsku to bylo pes devadest procent, ve vdsku polovina. My jsme pozadu, pln mimo tabulky, upozornil prezident Evropsk federace obnovitelnch zdroj Martin Bursk.
Zatm mme rezervy
Ke zlepen situace vstavby vtrnch elektrren by mlo pispt zkrcen staven zen a povolovn, kter podpo vznik zhruba 500 vtrnch elektrren do roku 2030. Prv v tto oblasti m esko obrovsk rezervy. Zatmco nyn se v tuzemsku vyrob pomoc vtru pouh jedno procento energie, podle Komory by to do roku 2030 mlo bt celch pt procent.
Vem novm zdrojm by pak mly krt zda bioplynov, biometanov, vodn a dal zdroje a rovn flexibilita vetn zen spoteby a akumulace nejen do bateri.
esko zatm stle spolh na vrobu elektiny v uhelnch elektrrnch, kter pokrvaj asi 30 procent produkce. Ty se vak budou postupn odstavovat, nahradit by je postupn mly jadern a prv obnoviteln zdroje.
Energetick krize, nejistota a obavy ze zastaven dodvek plynu, zejmna drahch energi akcelerovaly tak pochopen u spotebitel, e mus elektinou a teplem etit. Musme si rozmyslet, jak energii vyuvat. Zrove pozorujeme ohromn nrst o domc instalace, dky tomu se lid alespo sten stvaj vce nezvisl a tm sniuj riziko pro rodinu, ivnost, podnikn. Je to vidt na potu dost na programu Zelen sporm a dalch, uzavr prezident Evropsk federace obnovitelnch zdroj Martin Bursk.
