Euro samo o sob ekonomiku nespas, mn expert na euroznu

Nezd se, e by rozhodnut Slovenska bt v Evrop pineslo tto zemi fantastick makroekonomick vhody. Nebo jinak: nezd se, e by skutenost, e esk republika nen v eurozn, tuto zemi makroekonomicky znevhodnila, zaal svj projev profesor Paul De Grauwe.

Slovensko pijalo euro u v roce 2009. V souasnosti se ale esk a slovensk ekonomika z makroekonomickho pohledu pli neli, i mra inflace je v obou zemch podobn. Z tohoto pohledu se proto nezd, e by vstup do eurozny pinesl Slovensku vrazn makroekonomick vhody.

Tko poznat, kdo je v eurozn

Podobnou makroekonomickou korelaci, jako je mezi eskem a Slovenskem, lze pozorovat i na pkladu severskch zem. Z tch je lenem eurozny Finsko, vdsko zatm euro nem, ale stejn jako esk republika se zavzalo, e euro pijme, jakmile bude splovat dan kritria. Dnsko se rozhodlo do eurozny nevstupovat vbec i pesto, e je soust Evropsk unie.

Kdybych vm pedloil makroekonomick daje a podal vs, abyste mi ukzali, kter zem je v eurozn a kter ne, nedokzali byste to urit, protoe v tchto dajch nen znateln rozdl. To je fakt, kter nememe pozorovat, vysvtlil De Grauwe.

Dnsko, kter se rozhodlo, e euro nikdy nepijme, je podle ekonoma ve velice zvltn situaci. Zem toti sice stle plat dnskou korunou, reln ale svou mnovou politiku d podle rozhodnut Evropsk centrln banky. V podstat tak Dnsko zcela ztratilo jakoukoli monetrn autonomii, ani by mlo euro, mn de Grauwe. Zrove se ale nepodl na rozhodnutch, kter ECB vydv.

Pro tedy nejsou ve Frankfurtu, aby mohli participovat na rozhodnutch Evropsk centrln banky? pt se expert. Jsou ve velmi zvltn pozici, kdy nsleduj rozhodnut ECB, ale nemohou o niem rozhodovat. Myslm, e z toho pro Dnsko plynou pouze nevhody.

Euro jako symbol

Podle De Grauwa vede mylenka, e pijet eura nem na makroekonomick ukazatele dan zem velk vliv, ke starmu ekonomickmu nzoru, e penze a mnov reim maj jen mal vliv na dlouhodob trendy, jako je napklad nezamstnanost.

Na tyto oblasti toti maj mnohem vt vliv faktory, jako jsou technologick inovace nebo nastaven zdann. Pro tradin ekonomy, jako jsem j, je svm zpsobem uklidujc vdt, e penze jsou jen jakmsi zvojem. Prost tu jsou, ale ve skutenosti na nich v dlouhodobm horizontu pli nezle.

De Grauwe ale euro vnm jako nstroj, kter m velk psychologick efekt. Zrove pijet eura in vrazn sloitjm odchod z Evropsk unie. Me tak bt pojistkou ped unhlenm rozhodnutm zcela opustit Unii.

V tomto kontextu profesor upozornil na brexit, kter by byl pro Spojen krlovstv v ppad pijet eura mnohem sloitj. Je to ta nejviditelnj soust integrace, kter je psychologicky velmi dleit.

Euro je podle ekonoma tak dleit z psychologickho hlediska. Jde o tu nejvce hmatatelnou formu evropsk integrace. Zrove je to nco, o co se zem mus snait, euro toti nikdo neme pijmout bez splnn pomrn tvrdch kritri.

esko bude chtt euro, jen kdy sele

Mojmr Hampl, len Nrodn rozpotov rady a bval viceguvernr NB, kter je zastncem esk koruny, souhlas s tm, e euro m svj symbolick i psychologick vznam. Zrove ale zmnil, e je pesvden o tom, e spolen mna nevye dn z problm, kter Evropa jako celek m.

ei se k euru obecn stav spe odmtav. Je tedy otzkou, jak a za jakch podmnek se me tento nzor zmnit.

Zjem o euro by se zvedl ve chvli, kdy by esk republika ztratila schopnost se sama stabilizovat ve fisklnch a mnovch zleitostech. Kdybychom najednou ztratili tuto pknou vlastnost, tak si myslm, e by mohla vzrst poptvka ze strany veejnosti, ad a politik po vstupu do mnov zny, uvedl Hampl.

Bohuel je tato motivace asi tou nejhor ze vech. Protoe pokud nkam vstupujete ze zoufalstv, pak vstupujete ve stavu, kdy vs nikdo nechce. Vstup ze zoufalstv je zkrtka asi ta nejhor motivace ze vech a myslm, e je to jedin relevantn motivace pro eskou republiku. Proto jsem tak nervzn z vvoje na stran fiskln politiky, ale i na stran mnov politiky u ns, dodal Hampl.

Komentář

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Související články

Latest Posts