Spotebitelsk ceny v noru zmrnily svj meziron rst na 16,7 procenta. Toto zpomalen bylo zaznamenno v polovin oddl spotebnho koe. Napklad ale ceny pohonnch hmot sniuj svj vliv na meziron index ji od loskho ervence, uvd Pavla ediv, vedouc oddlen statistiky spotebitelskch cen S.
Ni inflaci, ne statistici namili v lednu, trh oekval. Analytici pedpokldali, e inflace zpomal z lednovch 17,5 procenta o pl a jeden procentn bod.
Tempo rstu cen podle nich pokleslo kvli tomu, e ceny energi u v lednu narazily na cenov stropy a nemaj kam dl se zvyovat. Meziron mra inflace v noru vyke znateln pokles. Bude se jednat do znan mry o dsledek vvoje na trhu s energiemi, sdlil hlavn ekonom Cyrrusu Vt Hradil s tm, e tak u vtiny zbo ji probhlo novoron pecenn, a proto nebyl dvod oekvat dramatick vvoj cen.
Za zpomalenm mezironho cenovho rstu stoj podle statistik zejmna ni nklady na energie. Ceny elektiny toti zmrnily svj rst na 32 procent, jet v lednu to bylo 36,4 procenta. Ceny zemnho plynu pak zpomalily na 74,3 procenta z lednovch 87 procent.
Celkov ale mly na meziron rst cenov hladiny v noru nadle nejvt vliv nklady na bydlen, kde krom nklad vlastnickho bydlen vzrostly ceny njemnho z bytu o 6,5 procenta, vodnho o 16,3 procenta, stonho o 30,3 procenta.
Meziron rst thly tak vysok ceny potravin. Napklad vejce jsou meziron dra o 95 procent, cukr o 75 a mouka o 36 procent. Celkov tak ceny zbo stouply meziron o 19,7 procenta a ceny slueb o 11,9 procenta.
ei mus sahat hloubji do kapsy i pi rekreaci. Ceny za ubytovn byly meziron vy o 23 procent. Celkov ceny dovolench a slueb s nimi spojench stouply o vce ne dvacet procent.
Inflan cl v nedohlednu
Podle Daniela Janeka z poradensk skupiny PwC, nov data ukazuj, e dvoucifern inflace bude echy provzet jet njakou dobu. I pesto ale zejm nebudou impulzem pro eskou nrodn banku, aby pistoupila k dalmu naven rokovch sazeb. Potvrzuj toti jej oekvn postupnho poklesu inflace v prbhu letonho roku, oekv.
Makroekonomick prognzy potaj s tm, za cel leton rok inflace doshne rovn okolo deseti procent. Miroslav Novk, analytik spolenosti Akcenta, tak oekv, e v prbhu dalch msc bude inflace zpomalovat. Pod deset procent by se podle nj mohla podvat v lt.
esk nrodn banka (NB) i esk bankovn asociace (BA) oekvaj prmrnou inflaci za letoek na rovni 10,8 procenta.
Odhady vvoje jsou vak nejist a budou se odvjet nejen od vvoje cen komodit na svtovch trzch, ale i leton dynamiky mezd i ukotvenosti inflanch oekvn. Dosavadn leton inflan sla vak spe naznauj, e inflan tlaky odeznvaj pomrn pomalu, uvedl Jakub Seidler, hlavn ekonom BA.
Velk st poklesu meziron inflace je taena zejmna statistickm efektem vy srovnvac zkladny, ppadn pokles u nkterch cen je nahrazovn rstem jinch cenovch okruh. Tento vvoj tak posouv odhad celoronho vvoje inflace nepatrn nad 11 procent, upozornil Seidler.
Meziron inflace se bude zmrovat i v dalch mscch a nejpozdji v letonm tetm tvrtlet klesne na jednocifernou rove, mn Radomr J, hlavn ekonom Generali Investments.
Za cel rok J oekv prmrnou inflaci na rovni 10,7 procenta. Poslen koruny pozorovan v letonch prvnch dvou mscch ale me vst k tomu, e inflace bude nakonec spe mrn ni, uzavr.
