Objem italskho exportu do ny se jet v lednu loskho roku pohyboval okolo hranice 1 miliardy euro, co je v pepotu zhruba 24 miliard korun. Bhem nora roku 2023 ale tato suma stoupla a nad 3 miliardy euro. V dobch trvajc vlky na Ukrajin a neustlch zmnch v dodavatelskch etzcch jsou vak takov vkyvy pro odbornky jen tko vysvtliteln, jak informovala agentura Bloomberg.
Itlie se ped lety rozhodla jako prvn zem ze skupiny G7 zapojit do plnovanho projektu nov nsk Hedvbn stezky. Italsk premir Giuseppe Conte podepsal v roce 2019 v m s nskm prezidentem Si in-pchingem pslun memorandum spolen s adou dalch obchodnch dohod. Podle odbornk se ale doposud dn zajmavj ekonomick pnosy tohoto projektu v praxi neprojevily.
Bhem a zejmna po odeznn pandemie nemoci covid-19 navc vazby mezi obma ekonomikami citeln ochladly. Stalo se tak jet za dob premira Maria Draghiho a jeho nstupkyn Giorgia Meloniov tyto tendence jet znsobila. Mnohm americkm pedstavitelm dala najevo, e do konce tohoto roku od dohody s nou odstoup.
Politicko-ekonomick dvody tedy zejm nen mon za zvenm exportem spatovat. Statistiky napovdaj, e nejvt zmny se za posledn rok odehrly ve farmaceutickm prmyslu, a to u specilnch lk pro terapeutick a preventivn ely. Vvoz tto skupiny vrobk se toti v noru meziron navil z 98,5 milionu na 1,84 miliardy euro a je patrn, e prv tento segment stl za zhruba dvma tetinami celkovho italskho exportu do ny.
Zjem o ltku UDCA
Italsk mdia spekuluj, e hnac silou je prudce rostouc poptvka po chemick ltce UDCA. Ta se pouv hlavn v lcch pro lbu nejrznjch onemocnn jater. Po n se ale bezdvodn fma, e tato ltka je ideln cestou, jak kad me pedchzet onemocnn covid-19.
Je tedy mon, e za obrovskm exportnm boomem by mohlo stt uvolnn psnch protipandemickch nskch opaten a nsledn prudk rozen tto nemoci na velkou st zem. Vtina nsk populace ale podle statistik prodlala toto onemocnn bhem prosince a ledna, co by tak znamenalo, e se tto asijsk ekonomice podailo zotavit dve, ne zaal italsk vvoz stoupat.
Ani podle analytik tak poptvka po UDCA takov export dostaten nevysvtluje. Italsk spolenost Industria Chimica Emiliana, kter je v tto zemi nejvtm vrobcem UDCA, dosahuje ronch treb kolem 300 milion euro. To je jen zlomek skokovho nrstu italskho exportu do ny.
K nejistot navc pispv i to, e nejnovj nsk daje pin jen mlo dkaz o tom, e se tyto vrobky do Asie opravdu tak masov dovej.
Monm vysvtlenm by ale mohlo souviset se zmnami obchodnch praktik v Evrop. Vt italt vrobci liv dodvaj n tolik vrobk vyrobench v Itlii, kolik jen mohou. Nkte z nich pesouvaj do Itlie tak lky vyroben v Nmecku a dalch zemch Evropsk unie. Ty ale nsledn opt vyv do ny, mysl si editel spolenosti Eurasia Group, kter se touto problematikou v minulch dnech zaobrala.
