Kea se top v moi textilnho odpadu. Pouit obleen slou i jako obiva

0
63

Spousta lid vyhazuje sv obleen do textilnch kontejner a netu, kde nakonec me skonit, upozoruje Stanislava Tomkov z neziskov organizace Na mysli, kter se kter se problematice ivotnho prosted vnuje a spolen s novini se vydala v rmci mezinrodnho projektu Hra o klima vydala prozkoumat situaci v Keni.

Na vyhozen obleen lze podle n v Keni narazit prakticky vude. Je vidt na krajnicch cest, v potocch i ekch. Textilnm odpadem jsou tam doslova zavaleni, k v rozhovoru pro iDNES.cz.

Jak se obleen do Keni dostane?
Meme si to uvst na pkladu esk republiky. Spousta lid vyhazuje obleen, kter u nevyuij, do textilnch kontejner. Vyhazuj ho v dobr ve, e pomohou znevhodnnm lidem, kte si nemohou obleen koupit, ale zrove netu, kam jeho cesty mnohdy vedou.

Obleen toti pak spolu s komunlnm odpadem putuje na skldku, kde se rozkld v zvislosti na materilu v dech jednotek, ale teba v ppad polyesterovch materil i stovek let. Pi jeho rozkladu se navc uvoluj toxick ltky a pedevm sklenkov plyn metan, kter pispv ke globlnmu oteplovn mnohonsobn vce ne CO2. Mlokoho by asi napadlo, e textiln prmysl v jeho souasn podob je jednm z nejvtch pispvatel ke klimatick zmn.

Problm je vak v tom, e jen mal st obleen, kter se z kontejner na textil vytd, je vnovna na charitu. Velk st se peprodv do zahrani. Z esk republiky to je nejastji do Itlie, Maarska, Belgie nebo Polska.

V danch zemch pot specializovan firmy poslaj obleen ve velkch balcch lodn dopravou prv do Afriky. Kea je jednou z nejastjch destinac a byznys spojen se secondhandovm obleenm je tam pomrn obrovsk.

Kdo vechno v takovm byznysu figuruje? Myslela jsem si, e obleen dovezen do Afriky dostanou lid, kte ho potebuj, a to zadarmo…
V prv ad maj z obleen profit firmy, kter tam tento textil poslaj. A na to navazuje etzec rznch peprodejc. V Keni se tento byznys nazv mitumba, co znamen v pekladu doslova balk. Balky se v urit fzi dostanou na velk trit, kde se petd a vyselektuj vci, kter se mohou dle prodat.

Prodej pouitho textilu je pro tamn obyvatele zdrojem obivy. Pmo i nepmo je v tomto odvtv zamstnno a dva miliony obyvatel, je to opravdu velk byznys. M to vak za nsledek i to, e pln zanikl lokln textiln prmysl, veker tradin vroby odv jsou v padku, mnohdy pln zkrachovaly. Mstn vrobci toti nejsou schopni konkurovat cenm dovenho textilu, kter je tam importovn v obrovskm mnostv.

Na internetu se lze dost, e velk st textilu je odpadem ji v dob dovozu…
Kadm rokem kles pomr obleen, kter je pouiteln a dle prodateln. I mstn nm potvrdili, e se kvalita dovenho obleen vznamn sniuje. Nepouiteln je vce ne polovina dovezenho obleen. Jednotliv kusy textilu jsou nekvalitn, znien nebo pinav a nedaj se u dle nijak vyut. Take tam dovme odpad, se kterm si mstn nev rady a jsou jim zavaleni.

Fakta

  • Textiln a odvn prmysl v roce 2015 spoteboval 79 miliard metr krychlovch vody.
  • Na vrobu jednoho trika je poteba 2700 litr vody, to je mnostv pitn vody, kter jednomu lovku vysta na 2,5 roku.
  • Textiln vroba je podle odhad zodpovdn za piblin 20 procent celosvtovho zneitn vody, dje se tak kvli ltkm pouvanm k barven a konen prav vrobk.
  • Odhaduje se, e mdn prmysl odpovd za 10 procent celosvtovch emis uhlku to je vce ne mezinrodn leteck a nmon doprava dohromady.
  • Obleen, kter skon na skldce, po celou dobu rozkladu do ovzdu vyluuje sklenkov plyny a do pdy se z nj uvoluje ada kodlivch chemikli, ohrouje nejen ivotn prosted, ale tak mstn obyvatele.
  • Zdroj: Evropsk parlament

Z jakch zem se do Keni obleen dov?
Prakticky ze vech kout svta. ebku vvod na, kter m nejvy objem importovanho pouitho obleen v Africe. V prvn destce jsou Spojen stty, Kanada, Pkistn, Velk Britnie, Nmecko i Polsko.

A pro se tam obleen voz, kdy je odpadem u v dob pjezdu?
Pro firmy i zem je to nejlevnj zpsob, jak se odpadu zbavit. Dje se to bohuel nejenom s textilem, ale i napklad s plastovm i elektronickm odpadem. Mlokdo se ovem pozastavuje nad tm, jak pak takov odpady pchaj v zemch globlnho jihu problmy jak pro ivotn prosted, tak pro tamn obyvatele.

V rmci na cesty se nm mimo jin podailo navtvit i skldku v Dandoe, co je nejvt skldka ve vchodn Africe. Vyv se tam odpad z celho Nairobi i dalch st Keni. Skldka je obrovsk a je tam neuviteln zpach. Vude ltaj miliony much. Odpad na tto skldce je netdn, take obsahuje jak organick sloky, kter tam hnij, tak teba i nebezpen a toxick odpad. Do toho se tam pasou krvy a ltaj tam obrovt pi marabu, kte tamn odpad poraj.

Na tto skldce pracuje a pt tisc obyvatel. Lid se tam pohybuj na vysokch haldch odpadu, hledaj zbytky jdla, kterm se iv, nebo vytahuj jednotliv kusy odpad, napklad kov, devo i plasty, a ty se nsledn sna prodvat. Pro vechny z ns byla nvtva tohoto msta skuten okujc zitek, pi kterm jsme vykroili daleko za hranice na komfortn a bezpen zny. Po tto zkuenosti ctme morln povinnost it osvtu o tom, co jsme vidli na vlastn oi, aby tamn lid nemuseli nst nklady za nae nadmrn konzumn chovn.

Na skldce v Dandoe se pasou i zvata. | foto: Stanislava Tomkov

Pomohl by zkaz dovozu?
Vldy jednotlivch zem e tuto problematiku ji nkolik let. Napklad Rwanda od roku 2018 import pouitho textilu na sv zem zakzala. V ppad plnho zkazu vak hroz to, e dovezen secondhandov textil nahrad levn produkce novho textilu, a to zejmna z ny. To by z environmentlnho hlediska mlo na planetu jet destruktivnj dopad, protoe nadprodukce nekvalitnho textilu vyerpv dal zdroje a u nyn je enormn.

Navc se proti plnmu zkazu importu pouitho obleen stav striktn Spojen stty, a to ist z byznysovho hlediska. Amerian tvrd, e spolen se zkazem importu jsou v ohroen jejich obchodn zjmy a a tyicet tisc pracovnch mst. V minulosti u dochzelo k diplomatickm vhrkm. Spojen stty hrozily, e pokud by k takovmu zkazu dolo, tak na opltku znevhodn dovoz africkho zbo, co v ppad zmiovan Rwandy skuten uinily. Kea se toho boj a od plnho zkazu dovozu upout.

A jak een by bylo ideln?
eenm je dovet pouze limitovan mnostv ji petdnho kvalitnho pouitho textilu, kter nebude konit jako odpad v ulicch a na skldkch, ale bude optovn vyuiteln.

Naznaila jste, e obleen, kter vyhodme v esku do sbrnho kontejneru na textil, me skonit v Africe jako odpad. V vbec samotn provozovatel kontejner, kde obleen nakonec skon?
Ohledn tto vci panuje velk informan mlha, za tm jsou nejspe byznysov dvody. Neexistuj veejn dohledateln statistiky, kde by ei nali, kam kter firma provozujc kontejnery obleen exportuje.

Pokud je mi znmo, dn z eskch provozovatel textilnch kontejner nepeprodv zbo do Afriky napmo, ale prodaj ho teba do Itlie, Irska nebo Polska a tamn firmy jej pak dle exportuj do Afriky. Je ale poteba zmnit tak to, e urit st materilu z tchto kontejner je vyuita pro vrobu textilnch vpln, izolac nebo jako istic tkaniny, Rozhodn tedy m smysl tdit odpad a veker textil hzet do tchto kontejner.

A co s tm?
Myslm, e problm je eiteln na rovni legislativy, tedy na vldn rovn. Evropsk legislativa by mla zamezit exportu nevytdnho textilu. Problematika u se e, ovem ped nmi je jet dlouh cesta.

My bychom se zase mli zamyslet nad svm spotebitelskm chovnm. Produkce fast fashion neustle roste, od roku 2000 se mnostv vyrobenho obleen zdvojnsobilo. Souasn s tm se mezi lety 2003 a 2018 vrazn snil prmrn poet noen danho kusu obleen. Spolenosti, kter obleen prodvaj, na ns vyvj uml marketingov tlak, a my pak nakupujeme ve velkm.

Je na ns, abychom pibrzdili a zamysleli se nad tm, kolik kus obleen skuten potebujeme. Mdn trendy jsou asto jen prostedkem marketingov komunikace. Kdysi jsme mli tyi sezony, kter koprovaly ron obdob. V tuto chvli jich je teba estnct ron. A pokud se bavme o ultra fast fashion, co jsou etzce, kter prodvaj pouze online, tak tam je klidn i 52 sezon, to znamen, e se nabdka obleen mn kad tden.

Obleen prkrt obleeme, vypereme a triko je pak dle nepouiteln. Urit stoj za zven, zda nestoj za to, nakoupit mn obleen, ale o to kvalitnj a dle nositeln, nejlpe z certifikovanch materil.

Mnoh fast fashion etzce nabzej obleen s eko ttkem. Je dobrm krokem nakupovat takov obleen?
Byla bych velice obezetn. O udritelnosti se zan bavit m dl tm vce a d se ct, e to je uritm zpsobem i trend. Tady tto skutenosti fast fashion etzce vyuvaj a sna se obalamutit sv spotebitele tm, e lakuj njak sv produkty takzvan na zeleno. Mohu uvst pklad, kdy se prodv napklad triko, kter m na ttku napsno, e je z recyklovanho materilu. Skutenost je ale takov, e z recyklovanho materilu je pouze ttek, triko je z klasick produkce.

Pro spotebitele je tedy prakticky nemon odhalit tzv. greenwashing. I proto je lep nkup radji dvakrt zvit a zamyslet se nad tm, zda toho opravdu tolik potebuji. Planetrn zdroje jsou omezen a nabz se i dal monosti, jako je teba nkup z druh ruky, vmna obleen nebo teba v ppad kousk na speciln pleitosti i jeho pjen.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno