Kůrovec loni v českých lesích způsobil škody za 12 miliard, uvádějí odhady

0
91

Podle předchozí analýzy činily předloňské škody 44 miliardy korun, v přepočtu na peníze tak byly loňské škody meziročně třetinové. Do škod se počítají jak ekonomické dopady způsobené předčasnou těžbou, tak ztráty za nižší prodejní ceny dříví.

Podle předsedy organizace Jana Příhody by letos, pokud nenastane dlouhotrvající sucho a vysoké teploty ve vegetační sezoně, měl pokračovat pokles napadených stromů a objemu těženého dříví, což může mít za následek růst cen a snížení nabídky na trhu. 

„Přesto je na místě vysoká míra obezřetnosti a pečlivosti při zásazích proti šíření kůrovcové kalamity, protože riziko dalšího rozvoje kalamity v případě nadprůměrných teplot a nedostatku srážek je stále velmi vysoké,“ dodal Příhoda. Přesněji letošní vývoj kůrovce nechtěl komentovat, hlavní roli hraje počasí. Pokud by se zvládl díky příhodným podmínkám množit třikrát, či v některých oblastech čtyřikrát, byly by škody vysoké.

K výpočtu odhadu loňské škody použili odborníci střední hodnotu napadeného dříví, tedy 17,5 milionu metrů krychlových. Znaleckým dohadem pak určili průměrný věk poškozených porostů na 63 let, následně vypočítali škody z předčasného smýcení na 6,9 miliardy Kč, škody na výnosech podle nich činily 4,6 miliardy Kč. 

Škoda na smýcení uvádí, o kolik peněz přijdou vlastníci kvůli tomu, že museli strom pokácet a prodat dříve, než by to bylo vhodné. „Lze konstatovat, že právě škody z předčasného smýcení porostů budou velmi pravděpodobně negativně ovlivňovat ekonomiku hospodaření vlastníků a správců lesů v několika dalších letech nebo spíše desetiletích,“ vysvětlil Příhoda.

Analýza podle něj jasně ukazuje, že loňský růst cen dříví snížil škody pro vlastníky na výnosech. „Průměrné zpeněžení za celý rok 2021 bylo ovšem stále pod normálem, za který jsme určili rok 2014, a to zejména u sortimentu vláknina, tedy pro výrobu papíru nebo dřevovláknitých desek,“ dodal.

Loni při srovnání satelitních snímků se meziročně snížila plocha těžby na českém území o 15 procent a plocha souší o zhruba 30 procent, uvádějí dále odborníci. Loni bylo kalamitou nejvíce zasažené Děčínsko, Rumbursko v oblastech sousedících s Národním parkem České Švýcarsko a dále pak Jihlavsko a Třebíčsko.

Ministerstvo zemědělství představilo na začátku února novou platbu pro vlastníky lesů. Až 4,1 miliardy korun ročně mají směřovat na podporu pestrých lesů nebo na lepší zadržování vody. Ačkoli se úřad zaklínal, že bude mít program, kde bude moci vlastník lesa získat až 1 540 korun na hektar, jednoduchou administraci, podle Sdružení vlastníků obecných, soukromých a církevních lesů (SVOL) je vytvořený systém složitý a náročný, pro řadu vlastníků bude nepřekonatelný problém dotačním požadavkům dostát.

Příspěvek navazuje na bývalé kompenzace pro vlastníky za snížené tržní ceny dříví, které stát už letos nevyplácí, protože ceny už v minulém roce, po praktickém zborcení trhu po kůrovcové kalamitě, znovu začaly růst. V těchto kompenzacích se za tři roky vyplatilo 12,8 miliardy korun.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno