Kvalitn Arabica v ohroen. Klimatick zmna zkomplikuje pstovn kvy

0
254

Vdci z Univerzity v Curychu zkoumali, jak se zmn podmnky pro pstovn kvy Arabica do roku 2050, piem pracovali s globlnmi klimatickmi modely, kter pedpovdaj zven prmrn teploty planety o 1,2 a 3 stupn Celsia. Podle toho, o kolik se teplota zv, ubude velmi vhodnch oblast pro pstovn o 48-97 procent a stedn vhodn oblasti se smrt o 18 a 51 procent.

Nejvhodnjmi oblastmi pro pstovn kvovnk arabskch jsou dnes Stedn a Jin Amerika, stedn a zpadn Afrika, ale tak st jin a jihovchodn Asie. I v tchto oblastech je nicmn Arabica velmi nron na podmnky, kter snese.

Dlouh obdob sucha napklad kresl hranice pstitelskch oblast ve vchodn Brazlii, severn a jin Africe nebo Indii. Kvli vysokm prmrnm ronm teplotm jsou oblasti omezeny v zpadn Africe.

Naopak prmrn minimln teploty nejchladnjho msce roku omezuj pstitele v n, v uritch oblastech jihovchodn Asie a v nkterch horskch oblastech. Tam, kde je klima vhodn, zase vyvstv problm s pdou. Nzk pH pdy tak omezuje vhodnost pstovn kvy v povod Amazonky, Konga a podobn.

Vzkumnci se zamili na tyi nejdleitj stty, v nich se Arabica pstuje, tedy na Brazlii, Vietnam, Indonsii a Kolumbii. Vechny zkouman zem, kterou jsou hlavnmi producenty kvy, budou tvrd postieny zmnou klimatu, piem do roku 2050 dojde k vraznmu bytku vhodnch ploch,pe se ve studii.

V nejhorm ppad by to mohlo znamenat, e zemdlci budou muset pejt na jinou plodinu, uvedl jeden z autor vzkumu Roman Grter pro CNN Business. Jednou z monost je, e se pstitel zam na lechtn novch odrd nebo e pejdou na kvovnky Robusta, kter jsou sice odolnj, ale jejich zrna jsou obecn povaovna za mn kvalitn ne zrna kvovnku arabskho.

Kva v slech

  • Kvovnk arabsk se na globln produkci kvy podl zhruba 60 procenty.
  • Odhaduje se, e na pstovn kvy celosvtov zvis ivobyt 125 milion lid zejmna v latinsk Americe, Africe a Asii.
  • Podle odhad se denn na svt vypije 2,6 miliard lk kvy. Nejvtmi konzumenty jsou Finov. Prmrn Fin vypije tm tyi lky denn. Fint pracovnci maj dokonce ze zkona nrok na dv desetiminutov pestvky na kvu.
  • Podle nedvnho przkumu spolenosti Ipsos pije vce ne polovina ech (53,1 procenta) dv a ti kvy denn.

Krom kvy se curyt vdci zabvali dalmi dvma plodinami, kter se pstuj v podobnch oblastech; keu oechy a avokdy. Ze studie vyplv, e na pstitele tchto plodin nedopadnou klimatick zmny v takov me, jako na producenty kvy.

Prostor pro pstovn keu oech a avokd se dokonce vlivem klimatickch zmn zvt, protoe to umon rostouc teploty. Nutno nicmn poznamenat, e akoli se plocha vhodn pro jejich pstovn bude celosvtov roziovat, v nynjch hlavnch producentskch zemch bude ubvat.

Kva se ukzala bt nejzranitelnj plodinou, uvd studie. Nkter velk nadnrodn spolenosti se ji na zmnu podmnek pipravuj. Napkladnejvt etzec kavren na svt Starbucks distribuuje farmm takov odrdy kvy, kter by mly bt proti klimatu odolnj.

Zbv dodat, e vzkum curyskch vdc nen prvn, kter se zabval narstajc ohroenost kvy. V roce 2019 napklad vyla studie, kter naznauje, e 60 procentm znmch divokch druh kvy hroz vyhynut.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno