Ingov, strci amazonsk dungle v jihoamerick Kolumbii, maj nov podnikatelsk pln. Zpracovvaj olej z plod vzneen mauricie pevisl, kterou by bn lovk oznail jako prostou palmu. Mstn doufaj, e tak zabij dv mouchy jednou ranou: slun se uiv a zrove uin ptr mohutnmu odlesovn, kter zemi postihuje.
Oleje extrahovan z plod mauricie se hojn uvaj v kosmetickm prmyslu. Nam pnm je odstartovat udritelnou ekonomiku, kter nejen, e bude pnosem pro nae spoleenstv, bude v souladu s naimi hodnotami, ale tak pome zachovat tropick les, ekl Carlos Lopez, nelnk kmene Ing, jejich nov stroje jim umon vyrbt a 500 litr oleje ron.
Prvn zvod na vrobu oleje svho druhu je pkladem udriteln ekonomiky, kterou podporuje levicov vlda Gustava Petra, je s odlesovnm rovn bojuje. Zemdlci kvli en plant toti likviduj obrovsk plochy Amazonskho detnho pralesa.
Komunita Ing, jejm domovem je provincie Putumayo, si na svj projekt zadala o dotaci. Iniciativa Vize Amazonie, kter cl na ochranu pralesa a je financovna sttnmi kasami Norska, Britnie a Nmecka, j poskytla dvacet milionu dolar (pl miliardy korun).
Jose Jansa z kmene Ing oekv, e vroba oleje poskytne prci tem tiscm len komunity. Kad se me piinit svm dlem, od sklizn po sbr i prci pmo v zpracovatelskm zvodu. Oekvn jsou vysok, komentuje s smvem Jansa, jeho ervenozelenou lu zdob nhrdelnk ze zvecch zub.
Dvod, pro chrnit Amazonii, je hned nkolik. Kcen toti nahrv roziovn plant koky, kter se pouv na ilegln vrobu kokainu. Prales navc pomh vzat znan mnostv oxidu uhliitho, pe agentura Reuters.
Region Putumayo byl potkem tiscilet srdcem Ameriany podporovanho Plnu Kolumbie, co byl program, kter si kladl za cl zniit vdlen plante koky. Dnes je to u dvacet let a Kolumbie se v produkci kokainu dr stle na svtov pici.
Podle adu OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) se jen za losk rok plante s kokou rozily o 43 procent, co dl pes dv st tisc hektar. Provincie se nachz ve velkm ohroen, pstovn je rizikov, podotk f Vize Amazonie, Jose Yunis. Ti, kte se pohybuj na ernm trhu s drogami, vydlan penze investuj do nkup pdy a dalch farem a koloto pran pinavch penz se dl to, dodv.
Ne vichni zemdlci pemn odlesnnou pdu na drogov plante, st vyuv rozshl pozemky i pro chov dobytka. Podle Yunise je ale i tento pstup neefektivn a neudriteln.
Les ubv zvl od roku 2016, kdy kolumbijsk vlda uzavela smr s povstalci z organizace FARC. Ti dve porost pouvali jako dobr kryt, proto stromy tak brnili. Ukonen obansk vlky tak paradoxn vedlo jednak ke zven neleglnho obchodu s drogami, jednak tak mlo negativn vliv na ivotn prosted.
V roce 2021 se rozmry odlesnnch ploch v Kolumbii meziron zvedly o 1,5 procenta na 170 tisc hektar, piem dv tetiny se vykcely pmo v Amazonii. Podle dalch dat, kter m vlda k dispozici, tvo necelou ptinu drobn farmi, kte hledaj msto pro chov dobytka.
Bojovnci FARC sv domovy v divoin z vtiny opustili a z ad domorodc u se novci do rebelskch ad nerekrutuj. Pesto komunit mlad krev nadle odchz. Dvodem jsou pracovn nabdky, sbrat listy koky za vce ne dvojnsobek prmrn mzdy, je pli lkav.
Nkte z naich mladch si vydlvaj tak, e sbraj koku. V szce je ale nenvratn ztrta na kultury, komu pedme tradice a hodnoty? Kdo bude nosit tradin odvy? zaml se Jasbleidy Olivo, kter stoj v ele rezervace, je se nachz dv hodiny jzdy od tytiscov kolumbijsk Mocoy, hlavnho msta provincie.
Ingov ale nadji neztrcej, mnoz v, e indinskou kulturu zachrn vroba olej, do kter se pustili. Mlad maj tak dvod sv rodiny neopoutt, a pesto si nco vydlat.
Kdy stt nen
Boj proti drogm se vld pli neda, dokonce v nkterch venkovskch oblastech dn stt neexistuje, moc pebraly mstn gangy. Mexick drogov kartel Sinaloa, kter psob tak v Putumayo, ukld napklad tresty za poruen veerky nastaven na estou veer. Mstn rovn tvrd, e v nkterch odlehlejch oblastech zakazuj lidem o vednch dnech pt alkohol.
Prosted, kde stt pli velk slovo nem, je tk podrobit njak zmn, proto je tak masivn kcen strom problm, jemu obyvatel tko el.
Vlda prezidenta Gustava Petra, kter je v adu od srpna minulho roku, se zapshla, e se na ochranu detnho lesa zam. Sv slova podpoila dvma sty miliony dolar, kter putovaly ze sttn kasy na resort ministerstva ivotnho prosted.
Vldn initel plnuj pomoc satelitnho snmkovn podchytit dvaadvacet oblast, kde zaznamenali kcen strom v nejvt me. Podle Yunise je snahou vldy odlesovn seseknout na polovinu. Vlda chyst navc i osvtu v oblasti vzdlvn, podporu finann a environmentln gramotnosti. Tak chtj protlait dotace pro zemdlce a chovatele dobytka na zachovn lesnho porostu.
Tropick detn prales pro ns mus bt prioritou slo jedna, uzavr Yunis.
