Za devět let má první z nich vyrůst v areálu jaderné elektrárny Temelín, následovat jej mají do roku 2050 další. ČEZ dosud uváděl jako zvažované lokality místa po šesti velkých uhelných elektrárnách. V pondělí pak oznámil, že preferované jsou dvě – v Tušimicích a Dětmarovicích.
Další tzv. nejaderné lokality, tedy Prunéřov, Ledvice a Mělník, bude ČEZ dále zkoumat. Šestá varianta, tedy lokalita Poříčí u Trutnova, s největší pravděpodobností padá kvůli nevhodným geologickým podmínkám.
„Projekt malého modulárního reaktoru v místě elektrárny Poříčí analýza doporučila dále nerozvíjet, a to kvůli téměř jisté přítomnosti aktivního zlomu v blízkosti lokality, což umístění jaderné technologie vylučuje,“ uvedla firma ve zprávě.
Další zvažovanou lokalitou je umístění moderního malého reaktoru v areálu současné jaderné elektrárny Dukovany.
Lokality elektráren v Dětmarovicích a Tušimicích projdou nyní řadou dalších intenzivních průzkumných a monitorovacích prací, než bude definitivně jasné, zda jsou vhodné pro umístění jaderného zdroje. „Průzkumné práce, které začaly v první polovině února, jsou zaměřeny především na vyloučení existence aktivních tektonických zlomů, posouzení hydrogeologie území i na analýzu podloží. Tato fáze prací bude ukončena na podzim tohoto roku,“ uvedl ČEZ.
Transformace nejaderné lokality v jadernou vyžaduje řadu průzkumných činností trvajících tři až pět let let, až poté bude možné zahájit povolovací proces.
Zvažované typy modulárních reaktorů mají výkon kolem 300 megawattů, tedy muselo by jich vzniknout deset, aby nahradily výpadek 3 000 megawattů výkonu tepelných elektráren.
„Čelíme situaci, kdy se během příštích méně než dvaceti let změníme z výrazného exportéra elektřiny na zemi zcela a zásadně závislou na importu. Otázka centrálního zásobení teplem bude ještě zásadnější, protože teplo nemůžete jednoduše dovážet například z Francie,“ varuje vedoucí Odboru výzkumu a hodnocení jaderné bezpečnosti ve Státním ústavu radiační ochrany Marek Ruščák.
Třebaže stavba malých jaderných reaktorů se optikou dneška zdá jako sci-fi, jeden takový už čeští vědci vyvíjejí. Vzniká v Centru výzkumu Řež. Centrum výzkumu Řež je dceřinou společností ČEZ. Prototyp reaktoru, který tu vyvíjejí, by měl být hotový do deseti let a počítá se s tím, že vznikne v Česku. Jde však o jiný typ reaktoru, než jaký ČEZ zvažuje například pro Tušimice. Ten z Řeže bude menší a určený především k náhradě zdrojů vyrábějících teplo.
„Skupina Ústavu jaderného výzkumu je schopna s garancí tento reaktor plně vyvinout a naprojektovat. Český průmysl je schopen reaktor vyrobit, postavit a provozovat,“ řekl MF DNES ředitel sekce jaderné bezpečnosti v Centru výzkumu Řež David Harut. Reaktor nazvaný CR–100 bude tlakovodního typu. Vybavený bude parogenerátorem a turbínou pro dodávky tepla do systému centrálního zásobování.
I proto bude vhodný k použití do blízkosti měst, kde nahradí elektrárny vyrábějící teplo. Jeho výkon má být 100 tepelných megawattů. CR–100 bude ale vytvářet i elektřinu a také produkovat vodík, o němž se uvažuje jako o alternativním palivu pro automobily budoucnosti.
Atom v uhelné elektrárně
Stavět malé reaktory v areálech současných elektráren je výhodnější než na zelené louce. „Stávající lokality po uhelných elektrárnách jsou funkční. Mají všechny sítě technické infrastruktury, vyvedení výkonu, elektrické napájení, plynové přípojky, telefony, dopravní napojení a lidé jsou na tyto lokality zvyklí,“ míní Tomáš Kovalovský, předseda představenstva České jaderné asociace.
Výhodou malých modulárních reaktorů je jejich omezený výkon a množství paliva. Jsou tedy mnohem menší než klasické reaktory například z Temelína. „Zároveň by zmenšení reaktoru mělo umožnit větší modulárnost a sériovost. Je zde větší tlak na dlouhodobé vyhořívání paliva a delší palivový cyklus. V budoucnu by pokročilé typy mohly fungovat na principu výměny celé kompaktní a hermeticky uzavřené aktivní zóny jednou za deset nebo více let. Fungovalo by to jako v případě baterie, která by se ve zmíněné periodě vyměňovala,“ popisuje Vladimír Wagner z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd.
Malé modulární reaktory jsou ještě ve vývoji a není na světě žádný s licencí ke komerčnímu provozu. Předpokládá se, že k dispozici by měly být kolem roku 2030. Lidstvo je však už dávno využívá na ponorkách a letadlových lodích. „Za Českou jadernou asociaci jsme si jistí, že takové zařízení je schopen český průmysl vyrobit od A do Z. Ale chtělo by to strategické partnerství například mezi ČEZ a některým z developerů modulárních reaktorů a také jasnou státní energetickou koncepci,“ zmiňuje Tomáš Kovalovský z jaderné asociace.
Drahý proud
Proti modulárním reaktorům hraje to, že cena za jeden megawatt elektřiny vyrobené v nich vychází dvakrát dráž než z klasické jaderné elektrárny.
„Za 15 let budou obnovitelné zdroje a akumulace stále levnější, ale u jaderných reaktorů vidíme stálé zdražování a prodlužování termínu dokončení. Výjimkou není trojnásobné zvýšení původní ceny,“ upozorňuje Milan Smrž, propagátor obnovitelných zdrojů energie a viceprezident evropské asociace EUROSOLAR.
Dalším sporným bodem je ukládání vyhořelého paliva. Hlavní hlubinné úložiště jaderného odpadu z Temelína a Dukovan zůstává zatím jen na papíře.
