Masový turismus trápí nejen Česko. Řešení je v nedohlednu

„Overturismus znamená nadměrné zatížení určitých území návštěvníky. Určitou roli zde hraje sezonnost, jelikož příjezdy návštěvníků jsou koncentrovány pouze do určitého času,“ vysvětluje Martin Šauer z Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity, který se problematice dlouhodobě věnuje.

Tím trpí nejen životní prostředí, ale často i místní. Podle Šauera je totiž vědecky dokázáno, že cestovatelé se na dovolených chovají jinak než v domácím prostředí a provádějí věci, které by doma nikdy nedělali. Jenže místním mohou vadit i jiné věci než jsou například hromadné party v hotelových restauracích.

„Na první pohled může jít o maličkosti, které ale mohou místní rezidenty značně obtěžovat. Když jsem byl v Gironě ve Španělsku, místním obyvatelům vadili turisté proto, že brzy ráno cestou na letiště táhli kufry po dlažebních kostkách, což vytvářelo poměrně silný hluk,“ uvádí jeden z příkladů Šauer.

V České republice je možné uvést jako oblast zasaženou masovým turismem Prahu, Český Krumlov či oblast jižní Moravy. „Jako příklad se uvádí také Adršpach a nájezdy polských návštěvníků v době jejich svátků. Problémy lze pozorovat také v národních parcích, jako jsou Krkonoše nebo Šumava,“ uvádí Šauer. Masovým turismem trpí také malé obce, jako jsou Holašovice či Karlštejn.

Jenže určit hranici, kdy návštěvnost města či dané oblasti překročila únosnou mez a je potřeba zakročit, se nedá. „Zda je tisíc přenocování mnoho, nebo ne, to nedokáže posoudit asi nikdo. Důležitou roli hraje čas a prostor. Zatížení není kontinuální po celý rok, mnohdy je koncentrováno do vybraných časových období,“ připomíná Šauer.

Řešení není jednoduché

Řešení problému masového turismu není proto vůbec jednoduché.

„Určitým východiskem může být destinační řízení. Jde o uplatňování technik a nástrojů při plánování a organizaci cestovního ruchu v daném území. Tyto aktivity obvykle zajišťují destinační společnosti, které zastupují místní aktéry cestovního ruchu. Mohou použít měkké marketingové nástroje a zkusit nalákat turisty na jiná místa, než ta provařená. Například CzechTourism již dnes nepropaguje Prahu jako stověžatou, ale hledá i témata, která jsou na první pohled skrytá,“ říká Šauer.

Jenže i to má podle něj své limity. „Každý návštěvník, který přijíždí do hlavního města, má představu o tom, co chce vidět. Takové stereotypy se mění opravdu těžko. Pokud někdo přijíždí do Prahy poprvé, chce vidět Karlův most a Staroměstské náměstí,“ uvádí Šauer.

Druhou možností, jak proti masovému turismu bojovat, jsou tvrdá ekonomická opatření, jak je například zavedení vstupného či zvýšení parkovného.

Příkladem města, které na velké množství turistů zareagovalo, jsou Benátky. Ty s příchodem turistické sezony spustí rezervační systém. Ti, kteří rezervaci provedou, budou mít přednost například u pokladen muzeí či při nákupu jízdenek veřejné dopravy. Zatím půjde o zkušební provoz.

Povinné rezervace by měly být až v příštím roce. Město se od léta 2023 také chystá vybírat vstupné. Ceny za jednodenní vstup do města se budou pohybovat podle toho, v jak rušný den se lidé do města chystají.

Platit za vstup nebudou cestující, kteří si ve městě zařídí ubytování a stráví tam alespoň jednu noc. Město se tak chce vyvarovat turistů, kteří do Benátek jedou takzvaně „na otočku“ a neutrácejí moc peněz.

Do Benátek se po pandemii vrací davy turistů. (21. dubna 2022)

Dočasní obyvatelé

Daleko hodnotnější turista je totiž ten, který stráví v dané oblasti delší dobu. Lákat návštěvníky na delší cesty se v Česku snaží například region Broumovsko, a to především v zimní sezoně.

„Turismus, který se snažíme rozvíjet, více vtahuje lidi do místního života. Je to obohacující pro obě strany. Pro ty, kteří přijíždějí, i pro nás, kteří tady žijeme,“ vysvětluje Jan Školník, zakladatel Agentury pro rozvoj Broumovska. O přijíždějících nehovoří jako o turistech, ale o „dočasných obyvatelích.“

Ti mohou dopoledne pracovat v coworkingovém centru, odpoledne si mohou vyrazit za kulturou. „Upravujeme kulturní nabídku tak, aby si tam lidé mohli zajít i po práci,“ přibližuje Školník.

Coworkingové centrum v Broumově

Iniciativu spustili před dvěma lety. „Letos v zimě jsme se setkali s úspěchem. Povedlo se nám k nám dostat hodně lidí. Někteří zde přijeli na měsíc, většinou se však jednalo o týdenní nebo čtrnáctidenní pobyty,“ říká Školník.

Martin Šauer z Masarykovy univerzity označuje Broumovsko jako příklad dobré praxe. Vždy je podle něj důležité, aby si místní ujasnili, co vlastně chtějí. 

„Nic není černobílé a turismus přináší pozitiva i negativa. Místní by si měli ujasnit, co chtějí mít, kým chtějí být a jestli identitu mohou ztratit nebo naopak posílit tím, že tam přijde nějaký cizorodý prvek v podobě turismu. A turismus může mimo jiné výrazně kulturně pomoci danému území, “ uzavírá Šauer.

Komentář

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Související články

Latest Posts