Resort v navrhovanm pidn vychz z variant chystanho vzorce pro pravidelnou valorizaci minimln mzdy a z evropsk smrnice o pimenm vdlku.
Minimln mzda se zvedla letos v lednu o 1100 korun na 17 300 korun. Podle podklad za nejni stku loni pracovalo asi 118 tisc lid. eskomoravsk konfederace odborovch svaz (MKOS) pro pt rok poaduje rst o 2200 korun. Zamstnavatel se skokovm navenm nesouhlasili. Poukazuj na to, e se s minimln mzdou zvyuj i zaruen mzdy.
Ty pedstavuj nejni vdlky podle odbornosti, odpovdnosti a nronosti prce a vyplcej se v osmi stupnch. Pohybuj se od minimln mzdy do jejho dvojnsobku. Pro letoek se upravil jen nejni a nejvy stupe.
Pimen minimln mzdy na zem Evropsk unie upravuje smrnice, kterou sedmadvactka pijala loni. Pedpis doporuuje jako vodtko pro stanoven stky 60 procent medinu hrub mzdy i 50 procent prmrn hrub mzdy. lensk stty maj na uveden unijnch pravidel do praxe dva roky.
Do pti let polovina prmrn mzdy
Nejni vdlek te odpovd zhruba 40 procentm prmrn mzdy. Podle prvn navrhovan verze by se ml do roku 2028 dostat na 45 procent prmru. Kad rok by tedy podl rostl o jeden procentn bod. Od ledna ptho roku by to znamenalo pidn o 1600 korun, tedy o 9,2 procenta.
Pomr nejniho a prmrnho vdlku by pak inil 41,1 procenta. Zamstnavatelm by se zvedly nklady na nejmn placenho pracovnka o 2141 korun msn, tedy ron o 25 690 korun. Celkem by je to mohlo stt 2,9 miliardy korun navc. Stt by na socilnch odvodech zskal 680 milion korun navc, na zdravotnch dalch 290 milion.
Ve druh verzi by do pti let mla minimln mzda odpovdat polovin prmrn mzdy. Podl by tak kad rok rostl o dva procentn body. V lednu by se tedy mla stka zvednout o 2100 korun, to je o 12,1 procenta. Pomr by pt rok dosahoval 42,1 procenta.
Zamstnavatelm by se nklady na zamstnance zvedly o 2810 korun msn, za rok o 33 718 korun. Celkem jsou to asi tyi miliardy korun navc. Na socilnch odvodech by piteklo 930 milion korun, na zdravotnch 400 milion.
Zaruen mzdy by se v prvn variant pi dorovnn esti zmrazench stup a naven pohybovaly od 18 900 do 37 800 korun. Jednotliv stky by se upravily o 9,2 a 16,8 procenta. Mzdov nklady by zamstnavatelm pt rok vzrostly o 6,48 miliardy korun.
Ve druh variant by zaruen mzdy byly mezi 19 400 a 38 800 korunami, jednotliv stupn by se zvedly o 12,1 a 20,3 procenta. Na mzdy a odvody by zamstnavatel potebovali navc 8,05 miliardy korun. Pokud by se zaruen vdlky nedorovnvaly a jen se zvedly podobn jako minimln mzda o 9,2 i 12,1 procenta, nklady zamstnavatel by inily 4,88 i 6,4 miliardy korun.
Zamstnavatel u dv navrhovali odpojen zaruench mezd od minimlnho vdlku. Podle podnikatel by se zaruen stky mly ppadn domlouvat v kolektivnm vyjednvn. Odbory s tm nesouhlas. Podle pedk by se poet stup ale mohl snit z osmi na pt.
