Neskuten m potil nebval zjem o architektonickou sout a poet odevzdanch nvrh. Dokazuje to pozitivn vnmn svtov vstavy Expo a jej presti, k generln komisa esk asti na Expo 2025 Ondej Soka.
Odbornou porotu nejvce zaujal nvrh eskho pavilonu od architektonickho studia Apropos Architects ve spoluprci s Terezou vchovou a Lunchmeat studio. Studio s mezinrodnm pesahem a zkuenostmi m vedle eska zastoupen i ve vcarskm Curychu a nizozemskm Haagu.
Tmatem pavilonu je sochn vitality. Fasda je navrena z tabulovho spkanho skla, piem vyuit skla bylo pro ns jasnou volbou u od zatku.
emesln zpracovn skla na eskm zem m nesmrnou tradici a jeho vyuit nm logicky zapadlo jak do tmatu svtov vstavy Expo, tak do nmi zvolenho tmatu vitality. Jako spolenost se budeme dovat vyho vku v pln sle, vysvtluje pojet vtznho nvrhu architektka Nikoleta Slovkov ze studia Apropos Architects a dodv, e k poslen vnitn vitality si potebujeme uvdomovat i spoleensk a kulturn hodnoty, neustle si je pipomnat a posilovat.
Proto pavilon ze deva a skla, emesln a kreativn pojat, naplnn eskm umem a kreativitou. Ve tvaru dynamick spirly jako t nejidelnj cesty, k architektka.
Odbornou porotu nejvce zaujal nvrh eskho pavilonu od architektonickho studia Apropos Architects ve spoluprci s Terezou vchovou a Lunchmeat studio. (8. bezna 2023)
Na druh pce se umstilo prask studio A69 Architekti, jeho potky sahaj do roku 1994.
Na druh pce se umstilo prask studio A69 Architekti, jeho potky sahaj do roku 1994.
Tet v poad se umstil nvrh libereckho architektonickho studia Mjlk.
Tet v poad se umstil nvrh libereckho architektonickho studia Mjlk. (8. bezna 2023)
Speciln odmnu poroty si odnesl nvrh studia Plus One Architects za originln pojet pavilonu ve tvaru houby.
Speciln odmnu poroty si odnesl nvrh studia Plus One Architects za originln pojet pavilonu ve tvaru houby.
Oteven architektonick sout se naposledy konala ped vstavou v Hannoveru, kter se konala v roce 2000. Krom eskch architektonickch studi letos odevzdali nabdky tak uchazei ze Slovenska, Britnie, Nmecka a Kypru. Speciln cenu poroty si odnesl nvrh studia Plus One Architects za pojet pavilonu ve tvaru houby.
Nvrhy zhodnotila porota sloen z odbornk z rznch obor. Tvoili ji architektka a designrka Eva Jiin, partner studia Kengo Kuma and Associates Balzs Bognr, slovensk automobilov designr Jozef Kaba, pedseda esk komory architekt Jan Kasl, architekta Markta Smrkov, podnikatel Martin Wichterle a generln komisa Soka. Na hodnocen se ale podleli i dal lid, celkem jich bylo 13.
Ocenn projekty zskaly za ast a umstn v souti finann ocenn. Za prvn msto 500 tisc korun, za druh 400 tisc korun a za tet 200 tisc korun. Na speciln odmnu pak byla vylenna stka 100 tisc korun.
Japonsk Expo v roce 1970pedstavilo svtu celou adu revolunch inovac, mezi nimi napklad pouit mobilnch telefon, filmovou novinku IMAX, technologii magnetick levitace a jej vyuit v eleznin doprav i automatick dopravnkov ps na sushi. |
Vstava se uskuten mezi dubnem a jnem 2025, jejm hlavnm tmatem je vytven budouc spolenosti pro nae ivoty. Podle Soky organiztoi oekvaj nvtvnost a 28,5 milionu lid. Poadatel u dve pidlili esku pozemek pro pavilon, nachz se na moskm behu na promend. Jde o prostor, kter R preferovala.
Expo se do saky tak vrac po dlouhch 55 letech. ast eskoslovenska na Expo 1970 v sace, kter byla zaloena na tvorb bsnk Jana Skcela a Jiho Kole a vynikala alegorickm pojetm, zaznamenala fenomenln spch. eskoslovensk pavilon architekta Viktora Rudie tehdy navtvilo tm 11 milion nvtvnk, kte mohli v jinotajch autor nalzt jak odkazy na Prask jaro, tak na jeho nsiln potlaen v srpnu 1968.
Vlda potvrdila ast na vstav i koncepci, s n se bude esko prezentovat, na konci loskho ervna. Rozpoet esk asti m bt 290,2 milionu korun pro roky 2023 a 2026. Dalch 170 a 220 milion pjde z externch zdroj.
