Projekt odráží širší snahu Nizozemska najít inovativní místa pro novou kapacitu obnovitelných zdrojů energie. Země má teď instalovaných více než 48 milionů solárních panelů a vzhledem k tomu, že pozemků pro umístění obnovitelných zdrojů energie je téměř všude na světě málo, mohly by zkušenosti z Nizozemska být při hledání vhodného umístění inspirací.
Nizozemsko již umístilo solární panely na parkoviště, komerční jezera, pastviny pro ovce, jahodové farmy, nepoužívané kostely, vlaková nádraží a letištní plochy.
„Protože máme v Nizozemsku tak málo místa, je důležité využívat půdu pro mnoho účelů,“ řekl koordinátor společnosti Solarfields Bernd Nijen Twilhaar. „Musíme být inovativní a kreativní, abychom mohli vyrábět elektřinu, kterou Nizozemsko potřebuje, aby bylo ekologické,“ dodává. Solarfields v zemi spravuje velké solární farmy a má instalováno nejméně 450 000 panelů.
Podle svazu Solar Power Europe má dnes Nizozemsko v průměru dva solární panely na obyvatele a instalovanou kapacitu více než jeden kilowatt na osobu. To z něj činí evropskou solární velmoc v přepočtu na obyvatele.
Cílem je snižování emisí
Vláda si v rámci plánu na snížení emisí oxidu uhličitého stanovila cíl, který předpokládá, že do roku 2030 se bude 70 procent veškeré elektřiny v zemi vyrábět z obnovitelných zdrojů. Pomoci má k tomu rozšiřování kapacity solárních a větrných elektráren.
Solární a větrné farmy už pomohly zaplnit mezeru v dodávkách elektřiny po odstavených paroplynových elektrárnách, jejichž provoz se stal nerentabilní v souvislosti s rekordně vysokými cenami plynu. Zemědělská půda v zemi ale patří k nejdražším v EU a proto je hledání místa pro solární elektrárny nákladné. Tato skutečnost v kombinaci s vysokou hustotou obyvatelstva znamená, že solární firmy musejí být při hledání místa vynalézavé.
Nizozemsko v posledních letech slíbilo omezit těžbu ropy a plynu na pevnině a obecně zvýšilo výdaje na ochranu životního prostředí. Rozpočet na obnovitelné zdroje energie loni činil 13 miliard eur (přes 305 miliard Kč). Solární a větrné elektrárny se na celkové výrobě elektřiny v zemi loni podílely 14 procenty a poprvé překonaly výrobu z uhlí. Ještě v roce 2015 měly vítr a slunce na výrobě elektřiny podíl jedno procento. Podíl výroby elektřiny ze slunce pak podle poradenské firmy Ember Climate byl nejvyšší v EU.
Joeri Jacobs se ve společnosti nakládající s odpady Afvalzorg zaměřuje na výstavbu projektů zelené energie. Přístup Nizozemska k obnovitelným zdrojům energie označuje za „extrémně MacGyverovský“, s odkazem na americký seriál z 80. let o vynalézavém tajném agentovi, který sestavoval důmyslná zařízení z předmětů denní potřeby.
„Vezmeme různé energetické technologie, skládáme je a snažíme se z nich udělat kombinaci, která opravdu funguje,“ řekl Jacobs, jehož firma se spojila s místní elektrárenskou společností kvůli přeměně nevyžívaných skládek na solární farmy.
Soláry jsou už i na uměle vytvořených jezerech
Téměř 20 procent povrchu Nizozemska tvoří voda a developeři solárních elektráren toho využili instalací elektráren na uměle vytvořených jezerech. Firma GroenLenven má na vodě v Nizozemsku více než 500 000 solárních panelů. Nizozemsko je tak v celosvětovém měřítku v umísťování panelů na vodu druhé za Čínou.
„Myšlenka plovoucích solárních panelů se v Nizozemsku objevila dříve než v jiných zemí,“ uvádí ředitel solárních projektů německé firmy BayWa r.e. Benedikt Ortmann. Společnost v roce 2018 koupila firmu GroenLeven. Inspirována příkladem Nizozemska nyní firma BayWa r.e. zavádí další plovoucí solární elektrárny v evropských zemích, jako je Belgie, Rakousko a Francie.
Nizozemské firmy se také snaží najít způsob, jak zajistit, aby solární elektrárny fungovaly vedle zemědělské výroby. „Místo abychom bojovali o to, kdo získá přístup k půdě, přicházíme s řešeními, jak ji společně využít,“ říká manažer rozvoje velkých fotovoltaických projektů nizozemské dceřiné společnosti švédské energetické firmy Vattenfall Carel Kooij.
Jeden takový projekt zahrnuje pěstování jahod a malin pod střechou se solárními panely, která nahrazuje plastový kryt tradičně používaný zemědělci. V polovině čtyřletého pilotního projektu jeho představitelé uvádějí, že rostliny potřebují o 25 procent méně vody, protože jsou chráněny před sluncem, což může v budoucnu ušetřit i vodu na zavlažování.
