Tato stka zahrnuje investice do modernizace energetickch st a pedevm do nov produkce, aby byla zem schopn zvldnout postupn odstavovn jadernch a uhelnch elektrren, zvenou poptvku po elektromobilech a systmech vytpn a splnit klimatick zvazky.
Pechod bude vyadovat instalaci solrnch panel pokrvajcch plochu odpovdajc 43 fotbalovm hitm a kadodenn innost 1600 tepelnch erpadel. Nmeck kancl Olaf Scholz pi nedvn nvtv centrly automobilky Volkswagen ve Wolfsburgu prohlsil, e bude tak poteba postavit tdn 27 novch vtrnch elektrren na pevnin a tyi na moi.
Kombinace obnovitelnch zdroj
Podle odhad nmeckho sovho regultora a institutu Agora Energiewende bude poteba do roku 2030, kdy se oekv, e poptvka po elektin bude zhruba o tetinu vy ne nyn, instalovat kolem 250 gigawatt nov kapacity.
Pro pedstavu by tato poadovan vroba elektiny staila na pokryt souasn poptvky domcnost vech 448 milion obyvatel EU. Dodvky budou tvoen kombinac obnovitelnch zdroj a paroplynovch elektrren, kter by mohly bt asem pestavny na vodk.
Cesta ke splnn cle bude dlouh. Tento tden nmeck vlda oznmila, e letos piprav vbrov zen na paroplynov elektrrny, kter se maj na tto kapacit podlet asi desetinou. V ppad expanze obnovitelnch zdroj, zzen jednoho storu vtrn elektrrny me trvat a sedm let, ne se poda vydit vekerou nmeckou byrokracii.
Jak je situace nalhav ukazuje i to, e firma BASF se rozhodla zruit 2600 pracovnch mst, protoe el tlakm zpsobenm energetickou kriz. Provoz chemickho giganta v Nmecku byl ve druh polovin loskho roku ztrtov a firma nyn zavr energeticky nejnronj tovrny, vetn dvou zvod na vrobu pavku a souvisejcch zazen na vrobu hnojiv.
Jdrem problmu jsou politick plny
Jdrem nmeckho problmu jsou politick plny na postupn vyazen nkterch zdroj energie, ani by byla jasn stanovena cesta k jejich nahrazen. Posledn ti jadern elektrrny v zemi budou zaven do poloviny dubna a zem nyn usiluje o urychlen odchodu od uhl do roku 2030. Problm zeslil pot, co Rusko, hlavn pedvlen dodavatel energie do Nmecka, omezilo dodvky plynu.
Protoe jdro a uhl jsou mimo hru, Nmecko zaalo rychle budovat terminly na dovoz draho zkapalnnho zemnho plynu, aby si zajistilo energii pro svoji ekonomiku, na jejm vkonu m velk podl prmysl. Souasn se podle odhad vldy m do roku 2030 zvit poptvka po elektromobilech, tepelnch erpadlech a elektrolyzrech na vrobu vodku o 33 procent na zhruba 750 terawatthodin.
Vlda sice ukzala, e je politick vle k prosazen pechodu, ale pro tak rozshl pln potebuje pomoc soukromho sektoru, vetn zajitn mnoha tun oceli a dalch materil, upozornila expertka na energetick systmy institutu E3G Lisa Fischerov. Nmecko tak mus vyeit, jak bude vyrbt elektinu, kdy nebudou k dispozici vtr a slunce. Vldn pln zatm pot s adou novch paroplynovch elektrren, kter mohou pozdji vyuvat vodk, ale m problmy s nalezenm investor, kte by byli ochotni se takovch nkladnch projekt ujmout.
Vysok rove nejistoty na trzch
Za souasnch rmcovch podmnek nelze oekvat dostatek investic, uvedla lenka ekonomick rady, skupiny poradc vldy, Veronika Grimmov. Nedostatek finannch prostedk zpsobuj vysok rove nejistoty na energetickch trzch a nejist regulace, dodala.
Berln se sna problm vyeit reorganizac zpsobu nkupu a prodeje elektiny. Clem je tak poskytnout pobdky pro paroplynov elektrrny pipraven na monost pouit vodku.
Dal vzvou je, aby se zelen elektina dostala z venkovskch pmoskch oblast na severu, kde se nachz ada vtrnch elektrren, ke spotebitelm a tovrnm na jihu. Podle generlnho editele firmy E.ON, kter provozuje zhruba 800 tisc kilometr nmeck distribun st, Leonharda Birnbauma se bude muset velikost nmeck st do roku 2030 zdvojnsobit.
