norov inflace vystoupila na 11,1 procenta, nejv za tvrt stolet

0
265

Meziron rst cen zrychluje odloskho ervence, tedy ji 8msc vad. Nejvraznj cenov nrsty jsme zaznamenali upoloek bydlen, dopravy apotravin,uvd Ji Mrzek, editel odboru statistiky cen S.

Ceny elektiny jsou podle statistickho adu proti losku o 22,6procenta vy, za zemn plyn se v noru platilo o 28,3procenta vce ne ped rokem. Vce se plat tak za teplo a teplou vodu, vodn, ston i tuh paliva. Pohonn hmoty zdraily tm o tetinu, automobily o 10,5 procenta.

Za mouku a cukr lid letos v noru platili o tvrtinu vce ne loni, ceny msla vzrostly o 30 procent. Peivo podrailo o 11,3 procenta, mlko, sry a vejce o 8,8 procenta, zelenina o osm procent a nealkoholick npoje o sedm procent. Ceny masa jet v lednu meziron klesly o 0,9 procenta, v noru ale u byly vy o tm dv procenta. V restauracch a kavrnch lid zaplatili o 14,1 procenta vce ne ped rokem.

Ceny zbo hrnem vzrostly o 12,0 procent a ceny slueb o 9,6 procenta.

Inflace jet zrychl

V norov inflaci vak zatm nejsou obsaeny nov proinflan tlaky spojen se skokovm rstem cen ady komodit po vypuknut vlenho konfliktu na Ukrajin, upozoruje hlavn ekonom esk bankovn asociace Jakub Seidler.

Tempo, s jakm se v esku zvedaj ceny, v nejblich mscch jet zrychl. Velmi siln rst inflace lze nsledn oekvat v beznu a to s ohledem na prudk rst cen ropy a zemnho plynu na svtovch trzch a tm pdem i pohonnch hmot. Slab byl navc i kurz koruny. Pravdpodobnost, e se v beznu s meziron inflac dostaneme vznamn nad 12 procent, je velmi vysok, k analytik spolenosti Akcenta Miroslav Novk.

Rst rokovch sazeb

Podle Seidlera esk nrodn banka patrn koncem bezna dle zv sv rokov sazby.

Pro NB pedstavuje dnen slo dal proinflan riziko a spe potvrzuje scn, e NB jet mrn zvit sazby k 5% rovni. Verej vyjden guvernra Rusnoka bylo sice ve smru, e zatm neme dal rst sazeb v beznu potvrdit, trh je vak v tuto chvli na zklad vvoje trnch sazeb pesvden, e sazby v beznu vzrostou na 5 % a pot by se mohly jt i mrn nad tuto hranici, k Jakub Seidler.

Podobn hovo i ekonom Komern banky Martin Grtler. Centrln banka bude podle ns muset reagovat dalm zvyovnm rokovch sazeb. Dosud jsme oekvali, e na beznovm zasedn zv sazby o tvrt procentnho bodu, nyn si vak myslme, e to bude spe o pl procentnho bodu, mn.

Navc rizika jsou podle ns vychlena k monosti jet vyho zven sazeb. Vrcholu pravdpodobn sazby doshnou nad 5 % a s jejich poklesem bude nejspe centrln banka muset pokat a do ptho roku, dopluje Grtler.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno