Obchody zdražily vejce, jako kdyby dokrmovaly slepice v regálech, tvrdí Nekula

Ministr uvedl, že podle dat Českého statistického úřadu zdražila vejce v lednu meziročně o 92 procent. U zemědělců se pak ví, že extrémně vzrostly ceny krmných směsí, které tvoří 70 procent cen vajec. „Zatímco u zemědělců máme poměrně dobrý přehled o růstu jejich nákladů, do nákladů u obchodníků nevidíme, nebo nevidíme důvody zdražovaní,“ řekl ministr.

Zemědělci pak podle něj měli z každého vejce zisk 12 haléřů, nyní mají korunu. Obchodníci podle něj v lednu 2022 měli zhruba korunu z každého vejce, o rok později to byly 2,1 Kč. „Skoro by se zdálo, že obchody mají s prodejem vajec vyšší náklady než samotní výrobci a dokrmují nosnice přímo na pultech obchodů,“ řekl ministr. Chce tak mimo jiné po Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, aby situaci řešil. Obchody podle ministra můžou zneužívat dominantní postavení na trhu.

Změny cen kvůli ptačí chřipce

Cenové výkyvy u vajec jsou ale velké v celé EU. Podle údajů Eurostatu byla zdražená v ČR o 85 procent, za ní následovalo Maďarsko a Slovensko. Nejméně meziročně zdražilo Německo a Lucembursko, kde cena shodně stoupla o 18 procent.

Vejce v tuzemsku počátkem roku stálo v obchodech běžně přes šest korun, dokonce i ve slevových akcích se i v polovině března drží na 4,70 koruny za kus.

Jedním z důvodů vysokých cen je ptačí chřipka. Ceny vystřelily v lednu poté, co veterináři oznámili likvidaci největšího tuzemského chovu nosnic v Brodu nad Tichou na Tachovsku. Muselo se tam utratit tři čtvrtě milionu nosnic. To představuje zhruba šestinu tuzemských slepic chovaných na farmách, každý den tak v ČR chybí proti normálu kolem 600 tisíc vajec.

Druhým je pak dřívější nízká cena, kdy vejce v ČR bývala třetí nejlevnější v Evropě, uvedla již dříve předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá, procentuální nárůst je pak vyšší. Nyní ale 100 kg vajec stojí několik euro nad evropským průměrem.

Komise řeší kvazislevy i kontroly

V úterý se na ministerstvu sešla poprvé meziresortní komise, která řešila, kdo a jakým způsobem může kontrolovat obchodní přirážky zemědělců, potravinářů a obchodníků. Po několika týdnech, kdy se jednotlivé kontrolní organizace hádaly, co mají kontrolovat, se nyní podle Nekuly dohodly na součinnosti. Zda budou nutné i legislativní změny, aby se jednotlivé kompetence vyjasnily, není zatím podle ministra jasné.

Zemědělský úřad vyzval ministerstvo průmyslu a obchodu, aby informovalo pracovníky své podřízené České obchodní inspekce o tom, že můžou kontrolovat tzv. „kvazislevy“. Tím Nekula myslí zlevněné potraviny, které ale ve skutečnosti stojí stejně, nebo ještě víc, než je běžné na trhu. „Je potřeba, aby nabídli nižší cenu, než za posledních 30 dní,“ dodal ministr.

Nekula dále uvedl, že by nebylo pro české spotřebitele výhodné, aby se řetězce spolu s vládou domluvily na zastropování cen u několika set položek, jako se tomu stalo například ve Francii nebo v sousedním Slovensku. Na příkladu Slovenska je podle něj vidět, že zastropované ceny jsou vyšší, než kolik stojí potraviny v ČR. „Jednoznačně vidíme, že daleko lepší je zdravá soutěž mezi obchodními řetězci,“ doplnil.