Evropsk unie v budoucnu potebovat etn technologie pro skladovn energie. Dvodem je snaha o odklon od fosilnch paliv a s nm souvisejc pechod zejmna na vtrn a solrn zdroje. Jejich povaha je ale velmi nestl, a pokud chce EU zajistit energetickou bezpenost, skladovn energi se nevyhne, napsala agentura Reuters.
Dokument panlskho pedsednictv m bt pouit jako zklad pro jednn o hospodsk bezpenosti na summitu Evropskho politickho spoleenstv, kter se bude konat na podzim 5. jna. Na tomto summitu by ldi zem mli diskutovat prv o velk zvislosti Evropsk unie na n a monho smovn k Latinsk Americe i k Africe v budoucnu.
Bez zaveden innch krok by se evropsk energetick ekosystm mohl do roku 2030 stt velmi zvislm na n, stoj v dokumentu. Je patrn, e tato zvislost by v praxi sice mla odlin charakter ne v ppad Ruska, rozsah by ale byl podobn tomu, co bylo v Evrop patrn ped vypuknutm vlenho konfliktu na Ukrajin.
Autoi zprvy zdrazuj, e Evropsk unie m ve vrob elektrolyzr slunou pozici. V oblasti vroby lithium-iontovch bateri i palivovch lnk je ale na n siln zvisl. Poptvka po elektrolyzrech, palivovch lncch a lithium-iontovch bateri by se mla v ptch letech zvit a ticetinsobn, stoj v dokumentu panlskho pedsednictv, kter varuje ped monm opakovn ruskho scne.
Evropsk komise uvd, e ped vypuknutm invaze Evropsk unie z Ruska odebrala a 40 procent z celkov spoteby plynu, smovala z nj i zhruba 27 procent doven ropy a 46 procent uhl. Prv tato siln energetick zvislost na Rusku vedla nsledn k extrmnmu nrstu cen energi a i k obrovsk inflaci, na kterou Evropsk centrln banka zareagovala zvenm rokovch sazeb, co ale zrove omezilo hospodsk rst.
Podobn scn zvislosti na n by se vak mohl odehrt i v sektoru digitlnch technologi. Prognzy naznauj, e poptvka po digitlnch zazench, jako jsou senzory, drony, datov servery, zazen pro ukldn dat a st pro penos dat, v tomto desetilet prudce vzroste, stoj rovn v tomto dokumentu.
Dokument zvrem tak uvd, e vysok zvislost na n by v krajnm ppad mohla do roku 2030 vn brnit v rstu produktivity a modernizaci, kter je ale nezbytn pro een probhajcch zmn klimatu.
