Politika jednoho dtte vyla nu draho. Nejchud oblasti nemaj na dchody

0
49

Wang Feng-chin pamatuje, co to znamen mt hlad. V mld zaila tlet obdob, kdy se nou prohnal hladomor. Tehdy nenesly vinu ani tak prodn katastrofy jako sp politika komunistickho vdce Mao Ce-tunga. Ta vystilo v msce, kdy lid na venkov umrali hlady ped sklady naplnnmi obilm.

Proto nen divu, e se i dnes doke Wang nadchnout pro ppravu teplho jdla pro syna, kter se m kadou chvli zastavit. Poj se dom najst, mma si pod jet me dovolit ti navait, oznamuje do telefonu sedmdestilet farmka, kter si zrovna dala pauzu od krjen zel. Bydl v nejvchodnj provincii s nzvem Chej-lung-iang.

Mimo nkupu potravin si ale s dchodem ve vi dvou tisc juan (v pepotu 6400 korun) tko me dovolit jet nco jinho. A to ani zdravotn prohldku. Nvtva nemocnice kvli slcm bolestem bicha by ji vyla na polovinu msnho pjmu, proto ji zatm odkld, svila se agentue Reuters.

I takto skromn penze ovem hroz petenm dchodovho systmu. Provinn ldi v Chej-lung-iangu jsou u te zcela zvisl na bohatch oblastech a potebuj, aby jim poslaly pspvky k vyplcen dchod, by tak skromnch jako pobr Wang.

nsk populace, kter t pl druh miliardy, toti exponenciln strne. Nejvt kus viny nese dlouholet politika jednoho dtte, kterou vlda v roce 2015 oficiln odpskala.

Podle destky akademik i ekonom, kter agentura Reuters vyzpovdala, je souasn mra smrskvn pracujc sti populace nenosn. Mnoz tak brzy budou mt problmy s nkupem i bnch vc. Celkov populace se v provincii v rozmez let 2011 a 2021 zmenila o sedmnct procent, pracovn sla dokonce o tetinu, ukazuj oficiln data.

Chej-lung-iang m v pomru k HDP nejvt schodek svho dchodovho systmu, sama vak v problmech zdaleka nen. Z dat ministerstva financ vyplv, e ve vysokm deficitu je jedenct z jednaticeti nskch provinci. Bez reforem zde v dchodovm systmu dojdou zdroje u v roce 2035.

Lepen dr

Siou-ien Pcheng, kter psob jako vzkumn pracovnk v Centru politickch studi v australsk Victorii, pirovnv nsk dchodov systm k ementlu. Podle nho se vlda sna dry zalepit ekonomicky prosperujcmi oblastmi. Tento neefektivn systm ale nevydr vn, tha pak dolehne na celou zemi, dodv. Chej-lung-iang, kter sdl hranice s Ruskem, se tak stv chmurnou pedzvst nskho vvoje nejblich let.

Tato provincie byla na vrcholu prosperity v e komunistickho vdce Mao Ce-tunga, kdy zesttnn prmyslov konglomerty vysvaly zdej zdroje uhl, minerl i deva. Po smrti vdce se podniky v sedmdestch letech privatizovaly a centrum prmyslu se nsledn pesunulo na jih. A s nm i lidi a penze.

Oblast je dnes tak znm jako jedna z provinci rezavho psu. Ron pjem na hlavu byl loni 50 900 juan (v pepotu 160 tisc korun), v cel n je to potom 85 700 juan (270 tisc korun). Tato propast analogicky odpovd i demografickmu rozvrstven, tvrtina provincie na vchod ny je star edesti let, piem nrodn prmr je dvacet procent.

Kdy se Wang do sv vesnice v roce 1976 pisthovala, byla hust osdlena za sousedy zde tehdy mla tyi sta dalch domcnost. Dnes tu ije pouhch sedmdest rodin. Provincie m toti nejni porodnost v cel n, za rok 2021 tu matky pivedly na svt sto tisc novorozeat. V ten sam rok ady zaznamenaly 460 tisc smrt.

Prmrn dchod v regionu Chej-lung-iang in skoro 39 tisc juan ron (125 tisc korun), takov Peking nebo anghaj jsou pitom na dvojnsobnch slech. Tak proto v roce 2018 vytvoila na zvltn dchodov fond pro pesmrovn penz z bohatch do chudch provinci. Mnoho expert, vetn hlavnho nskho ekonoma Larryho Hu, navrhuje zaveden nrodnho penzijnho systmu, kter by se financoval na vldn rovni.

To by tak znamenalo zsahy do nskho registranho systmu, znmho jako chu-kchou, dodv Hu.

Novodob lenn systm

Systm chu-kchou vlda pedstavila v padestch letech. Prostednictvm identifikanch karet eviduje kadho obana, kontroluje jeho pohyb a zajiuje mu dchod. Stt ale kadho nechrn stejn, lid mohou mt bu venkovsk, nebo mstsk status a v zvislosti na tom pak maj pstup ke kolm nebo pojitn. Tmto zpsobem na zajiuje, e lid budou pipoutni k uritmu mstu a nebude dochzet k nadmrn vnitrosttn migraci.

Byl to tak systm chu-kchou, kter v ase hladomoru na konci padestch let zpsobil, e chud zemdlci byli pipoutni k pd bez monosti niku. A tak akoli jdla bylo dost, stt ho vechno svel do mstskch oblast a nechal venkovany hladovt.

Ekonomov tvrd, e unifikovan penzijn systm by pomohl adekvtnmu rozvrstven penz nap sttem. Ti, kte nemaj mstsk chu-kchou, se vtinou kolem padestky vracej zptky na vesnici. Tato reforma by mohla vrazn prodlouit jejich pracovn ivot, dodv ekonom Hu.

na toti pat mezi zem, jej obyvatel odchzej do dchodu vbec nejdve. S prac kon mui v edesti, v ptapadesti pak eny, kter pracuj v kancelch. Jet o pt let dve mohou do penze eny, kter ivot zasvtily prci v tovrn. V edestch letech s prmrnm vkem doit 44 let si to stt mohl dovolit, dnes maj ovem ani anci dot se 78 let. A odbornci pedpovdaj, e v roce 2050 tento vk posko pes osmdestku.

V dnen dob le dchod jednoho seniora na bedrech pti pracujcch. Ped deseti lety jich jet na jednoho penzistu pitom vydlval dvojnsobek, v roce 2030 u to naopak budou jenom tyi. Pokud nsk vlda nezashne, je mon, e k roku 2050 se pomr dostane a k rovni dva ku jedn.

Tlak na financovn penzijnch fond se bude jenom zvyovat. V populaci poet dchodc rapidn roste, nsk populace strne rychleji, ne bohatne, ekl Reuters iang chan-pao, profesor na jedn z anghajskch univerzit.

Vlda plnuje vk odchodu do penze zvednout, jakkoli reforma se ale u z principu neme setkat s spchem. Ji posledn osekvn pspvk na zdravotn pi vyhnalo ve Wu-chanu a Ta-lienu stovky senior na ulici demonstrovat. Bu do sttn kasy odvdte vc nebo vm do kapsy od sttu jde mn anebo se vm prodlou odchod do dchodu. Nejastji ovem vechno dohromady, komentuje situaci profesor Stuart Gietel-Basten z univerzity v Hongkongu.

Momenty z jednoho dopoledne v ulicch Charbinu, metropole provincie Chej-lung-iang, ukazuj zt minulosti sp ne zivou budoucnost. Na fitness hiti v stednm parku se sela skupinka starch mu, hlasit si potaj kliky, zvedaj inky a dodvaj si kure. Vedlej dtsk hit zeje przdnotou.

Dt stoj moc penz, okomentoval pro agenturu Reuters situaci jeden z mu. On i jeho cviebn parci maj vichni mstsk status, maj tedy vy pjmy ne jejich vrstevnci na venkov. Souasn ale tak i vc utrat, take jejich stnosti zstvaj podobn.

Dchod mi tak akort vyjde na jdlo a pit. Na nvtvu doktora u mi nezbv, k osmasedmdestilet uitel v penzi ang Ȓ-tung, jeho msn dchod in ti tisce juan (v pepotu 9 500 korun).


ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno