Potravinovou bezpenost by Africe mohly zajistit pvodn plodiny

Akoli je pstovn fonia, kter pat k nejstarm obilovinm pstovanm v Africe, fyzicky namhav, cel proces je pomrn jednoduch a na sklize se lze spolehnout, kaj Bedikov, meninov etnikum ijc v Senegalu.

Trvaj na tom, e rosika roste pirozen tam, kde se bn plodiny, jako je penice a re, pstuj obtnji. Navc se dobe pizpsobuje klimatu, je vivn, chutn a lze ji skladovat mnohem dle ne jin obiloviny, informuje list The Guardian.

Kdy pede m postavte fonio a zrove nco z kukuice, vyberu si vdy to prvn, protoe fonio je mnohem zdravj. Pi jeho pstovn se nepouvaj dn chemiklie, prost pirozen roste a my ho pak sklzme. Nic do nj nepidvme, k Jean-Pierre Kamara z bedick vesnice.

Fonio se pyn tolika blahodrnmi inky pro lidsk tlo, e vdci a politici nyn vyzvaj k tomu, aby se tato obilovina vce rozila po celm kontinentu, a pispla tak k zajitn potravy pro mstn obyvatelstvo.

Afrit farmi by se mli podle odbornk zamit tak na dal pvodn potraviny, jako je etiopsk teff ili milika habesk znm v esku tak jako trpasli proso, maniok a rzn druhy prosa a lutnin.

Zlepen potravinov bezpenosti

Vzva pichz v dob, kdy Organizace spojench nrod (OSN) varuje, e zemm Africkho rohu hroz hladomor, zatmco mnoho dalch zem kontinentu bojuje s rostoucmi cenami penice, kter zapinilo Rusko vlkou na Ukrajin.

Tyto prastar potraviny, kter maj vy vivov hodnoty a jsou odolnj vi suchu, by mohly napomoci zmrnit zvislost africkho kontinentu na dovozu penice, re a kukuice, kter v Africe nelze tak snadno pstovat.

Nvrh Africk rozvojov banky na zlepen potravinov bezpenosti investovnm jedn miliardy dolar (24,3 miliardy korun) do pstovn penice v Africe se setkal se skeps, protoe jen mal st kontinentu je pro pstovn tto plodiny vhodn. Re, penice a kukuice i tak v dnen dob pevldaj v jdelnku mstnch obyvatel.

Senegal dov piblin 70 procent re, kter je zkladn slokou mstn modern stravy. Domc produkce, kter t 436 000 tun, pochz jen ze ty region. Penice, kter se v Senegalu nepstuje, tvoila v roce 2020 dv procenta jeho dovozu.

Podle Organizace OSN pro vivu a zemdlstv (FAO) se v Senegalu v roce 2019 naopak vyprodukovalo pouze 5100 tun rosiky, piem vtina z n se pstuje v okol jihovchodnho regionu Kdougou. Snaha o zven produkce se objevuje i napklad v sousedn Guineji, kter vyprodukovala 530 000 tun tto obiloviny.

V subsaharsk Africe nebyla strava zaloena na penici. Nyn se ale trend mn a ve je pln penice, co zpsobuje u obyvatel nemoci a obezitu, k Michel Ghanem, agronom a spoluzakladatel Spolenosti pro zapomenut plodiny. Mnoho pvodnch plodin, jako je teff, fonio a irok, kter lid jed dodnes, mezinrodn vzkumn organizace a investoi podle Ghanema dlouho zanedbvali. Pokud jejich produkci podpome, mohly by zacelit nynj potravinov nedostatek, dodal.

Vivov vhody

Opomjen potraviny maj podle odbornk nkolik vivovch vhod. asto maj ni glykemick index ne mouka a bl re a zrove obsahuj dleit mikroiviny.

Vzkum zanedbvanch africkch plodin, kter v 90. letech 20. stolet provedla americk Nrodn rada pro vzkum, zjistil, e fonio a proso jsou bohat na esenciln aminokyselinu methionin, kter v zpadn strav asto chyb, zatmco teff m vysok obsah blkovin, aminokyselin a eleza. Rosiku zpadn vzkumnci asto oznaovali jako hladovou ri, protoe ji dky znan rychlmu a spolehlivmu rstu lid konzumovali v obdob nedostatku potravin.

Imperialismus vnutil Africe a dalm kolonizovanm oblastem svta monokulturn zemdlstv, kter ni biologickou rozmanitost mstnho zemdlstv, uvedl Edie Mukiibi, viceprezident organizace Slow Food International, kter vede kampan na ochranu ohroench mstnch potravinovch kultur.

V dob kolonialismu byly velk plochy pdy zabrny pro plante, na nich se pstovaly plodiny uren na vvoz, jako je cukr, aj a kakao, zatmco ve 20. stolet se v rmci takzvan zelen revoluce prosazovala mylenka pstovn vysoce vnosnch obilovin, dodal Mukiibi.

Plante podle viceprezidenta organizace rostly na globlnm Jihu dl za podpory kolonilnch vld a nepispvaly k pirozen biodiverzit. Vymtily se tak velk plochy rozmanit pdy. Kvli nov vzniklm plantm se zmnil i zpsob stravovn, protoe lid ji nemohli na pd pstovat sv plodiny.

Pvodn obiloviny jsou vak podle expert mnohem vhodnj na pstovn, protoe peij spolen s dalmi plodinami, na rozdl od pivezench plodin, kter vyaduj speciln pizpsoben podmnek, aby se jim dailo.

Fonio se nicmn v posledn dob dostv do mdy a objevuje se i na jdelnch lstcch restaurac v bohatch tvrtch senegalskho hlavnho msta Dakaru. Lkai obilovinu doporuuj pacientm s cukrovkou a propaguj ji tak humanitrn organizace a znaky zdrav vivy.

Komentář

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Související články

Latest Posts