Premir se dopustil kiksu, u pspvku na bydlen zapomnl na strop, k ekonom

Zastropovn pomoci funguje prostednictvm tzv. normativ. To jsou finann stky, odvozen od potu len domcnosti, velikosti dan obce a druhu bydlen (njemn, osobnm i drustevnm vlastnictv).

Take napklad dchodkyn, kejme j Alena, samostatn ijc v njmu ve vesnici s potem obyvatel do 10 tisc, m pro letoek legislativn stanoven normativ 6 746 korun, uvd pklad Kovanda.

Ten v modelovm propotu pedpokld, e dchodkyn Alena pobr prmrnou vi penze 14 859 korun. A tak, e tato penze pedstavuje veker ist msn pjem domcnosti seniorky Aleny.

Pro dal vpoet je klov stanoven 30 procent pjm (kdyby Alena ila v Praze, bylo by to 35 procent). Ticet procent ze 14 859 korun je 4 458 K.

Pokud tedy seniorka Alena adu proke, e jej nklady na bydlen (pot se do nich njem, energie, vodn a ston a dal pslun poplatky) pesahuj stku 4458 korun, m nrok na pomoc od sttu. Ale ve tto pomoci nen neomezen, jak plyne z vroku premira Fialy, upozoruje Kovanda na kiks pedsedy vldy.

KALKULAKA: Spotejte si pspvek na bydlen

Vi pomoci toti limituje prv normativ. Ten pro Alenin typ domcnosti (jednolenn v obci do 10 tisc obyvatel) in zmiovanch 6 746 korun.

Alena tedy me od sttu zskat stku, o kterou jej nklady na bydlen pevyuj 30 procent jejho pjmu, ale cokoli nad 6 746 korun u nehraje roli.

Pokud by tedy jej nklady na bydlen inily 5000 korun, dostane 5000 – 4458=542 K. Pokud by nklady na bydlen pan Aleny ovem inily 7000 korun, budou tak pochopiteln splovat podmnku, e jsou vy ne tetina pjmu. Avak zrove by u pesahovaly legislativn dan normativ, tedy 6746 korun. Take pan Alena by od sttu dostala pomoc jen do ve prv tohoto normativu. Pomoc by tak inila 6746 – 4458 = 2288 korun, vypotv Kovanda.

Z toho mimo jin tak vyplv, e pokud by Aleniny pjmy byly tak vysok, e samotnch 30 procent z nich by bylo vych ne stka normativu, nemla by na pspvek na bydlen vbec nrok. (Napklad, kdyby jej pjem byl 30 000, pak by 30 procent z nich bylo 9000, co je vc ne normativnch 6 746 korun)

A zde je prv problm premirova vroku, kter oznmil, e stt lidem uhrad veker nklady. To nen a nikdy nebude pravda, protoe tolik penz stt nikdy mt k dispozici nebude, upozoruje ekonom Trinity Banky.

Jeden z dvod mimo jin je, e by se zde otevral obrovsk prostor pro podvody. Alena by se mohla domluvit s majitelem nemovitosti, v n bydl, e j stanov umle njem takov, e jej nklady na bydlen budou teba 20000 korun. Pokud by platilo, co kal premir, stt by ji v takovm ppad musel proplatit 20 000 – 4458 = 15 542 korun. O tuto stku by se pak Alena podlila s majitelem nemovitosti, v n bydl, take by oba podojili stt, konstatuje Kovanda.

Normativy tedy podle nj maj svj smysl. Samozejm, tmatem pro debatu je to, zda by nemohly bt teba i pomrn vrazn vy, zvlt kdy nyn tak vydatn zdrauj energie. Ovem bezbeh pomoc sttu bez ohranien normativy, jak ji vera myln pedestel premir, je sci-fi, uzavr ekonom.

Princip v kostce

  • Alena m pjem 14 859 K
  • Ticet procent z tto stky je 4 458 K.
  • Normativ pro Aleninu domcnost je 6 746 K
  • st Aleninch nklad na bydlen pesahujcch stku 4 458 K j stt proplat, MAXIMLN ale do hranice 6 746 korun.

Komentář

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Související články

Latest Posts