Přirážka 250 procent na salámu je podle ministra moc, stát začal ceny hlídat

Monitorování situace podle ministra bude trvat alespoň tři měsíce, přesný mechanismus sledování cen ale nesdělil. „Ano, máme volné tržní prostředí, ale není možné, aby zemědělci byli takto zmáčknutí, prodávali za ceny, které jim ani nepokryjí náklady, a přitom jiní měli neúměrně vysoké marže,“ dodal Nekula po setkání se šéfem ÚOHS Petrem Mlsnou. 

Takový stav je podle ministra dlouhodobě u vepřového masa, které v obchodech zdražuje, ale producenti nedostávají adekvátně zaplaceno. Jaké konkrétní kroky by v případě zjištění nepřiměřených marží přišly, ministr nekomentoval.

S myšlenkou na kontroly marží přišel ministr v minulém týdnu, poté co ho k tomu vyzval sněmovní zemědělský výbor. Připomněl, že stejný krok se úspěšně realizoval v oblasti pohonných hmot, ať to byla nafta nebo benzín, kde došlo ve výsledku ke snížení cen.

Podle prezidenta Agrární komory Jana Doležala by mohlo jít o pěkné gesto, nejspíš ale ceny neovlivní. Podle potravinářské komory můžou být u zpracovaných potravin přirážky i ve výši 100 procent.

Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza v minulém týdnu uvedl, že konkurenční obchodní prostředí drží ceny dole. „Tempo růstu cen potravin je právě díky obchodním řetězcům v porovnání s celkovou inflací stále poloviční. Takto přesně funguje konkurenční trh – drží ceny dole a brání dominantním výrobcům, aby zneužívali svou pozici,“ řekl tehdy iDNES.cz Prouza.

„Marže v obchodech jsou výrazně nižší než u velkých výrobců potravin a obchodní model retailu je založen na velkém objemu prodejů při nízké marži,“ doplnil Prouza.

Pokud ke kontrolám marží dojde, měl by podle něj Nekula osobně zaručit, že zahrnou celý řetězec od zemědělců přes potravináře až po obchod. Systém kontrol by pak měl podle něj respektovat rozložení nákladů v celém řetězci. Tíhu většiny nákladů nese právě obchod, tvrdí prezident svazu.

Marže se řešily také při máselné krizi

Připomněl také „máselnou krizi“ v roce 2017. Tehdy se podle materiálu ministerstva zemědělství ukázalo, že výrobci zdražili meziročně máslo více než obchodníci. V té době byl ministrem zemědělství současný šéf KDU-ČSL Marian Jurečka, který zvýšení cen vyčetl řetězcům, do výpočtu marží ale započítával také daň z přidané hodnoty.

Prezident Agrární komory Jan Doležal uvedl, že by se všichni měli snažit, aby ceny potraviny dále nerostly tak zběsilým tempem jako dosud. „Dlouho upozorňujeme na to, že spotřebitel by měl mít právo vědět, kolik dostal zaplaceno dodavatel, respektive zemědělec nebo potravinář,“ řekl už dříve portálu iDNES.cz Doležal.

Komora se ale obává, že se maloobchod přizpůsobí a bude vykazovat marži jako rozdíl mezi tím, za kolik prodal a nakoupil ne od zemědělce, ale od některého třetího subjektu. „Tím může být nákupní aliance nebo dceřiná společnost řetězce, přes kterou se řeší nákup. Marže tak bude oficiálně nízká, ale propastný rozdíl mezi tím, co zaplatí spotřebitel a tím, co dostane zemědělec, zůstane,“ uzavřel.

Komentář

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Související články

Latest Posts